Není mnoho raketových inženýrů, kteří by stavěli rakety jak pro nacisty, tak pro jejich nepřátele, tedy Američany. Jedním z nich je věhlasný Wernher von Braun, kterého USA úspěšně „ulovily“ v rámci operace Paperclip po druhé světové válce.

Wernhera von Brauna řadíme k vůbec nejvýznamnějším raketovým inženýrům 20. století, mnohdy se hovoří o jeho genialitě. Von Braun, jinak také velký milovník sci-fi a astronomie, se specializoval na vývoj raket pro nacistické Německo, byl „otcem“ nechvalně známé V-2, jejíž dolet činil asi 300 km a která devastovala na konci války nejen Londýn, ale i další evropská města.
Raketový inženýr i nacista
Důležité bylo, že mu důvěřoval sám Adolf Hitler. Schopný raketový inženýr mu jeho důvěru splatil tím, že vstoupil do NDSAP i jednotek SS. Web NASA uvádí, že v roce 1940 se stal dokonce nižším důstojníkem SS. O jeho propojení s vládnoucím režimem tak nemohlo být pochyb, na druhou stranu to v jeho pozici ani jinak nebylo možné. Kromě V-2 spatřila světlo světa také balistická střela dlouhého doletu A-4 či protiletadlová raketa Wasserfall.
Seriálový Rapl. Bývalý bodyguard Hynek Čermák se těší na stáří s kočkou v klíně a dýmkou v ústech
Po skončení války projevili Američané velký zájem o již zmíněnou V-2, ale nejen o ni, především o von Brauna a další vědce. Jak uvádí web Britannica, von Braun, jeho mladší bratr Magnus a další známý raketový a letecký inženýr Walter Dornberger se vzdali americkým jednotkám. Byli tak získáni v rámci operace Paperclip, aby naopak nepadli do sovětských rukou. Von Braun a jeho tým se podíleli na vývoji a výrobě balistických raket, které byly testovány v Novém Mexiku.
Dostat člověka na Měsíc
Nicméně německého raketového inženýra, nyní již v amerických službách, čekala v 60. letech asi největší profesní výzva. Nový prezident J. F. Kennedy totiž oznámil, že USA chtějí do konce dekády dopravit člověka na Měsíc. Von Braunův tým přešel pod NASA a prominentní inženýr začal pracovat na nové raketě, která by byla schopna tento cíl splnit. Později vešla do historie jako Saturn V.
Vesmírné špagety: NASA našla na Marsu podivné objekty
Jednalo se o vícestupňovou nosnou raketu, která pomohla Američanům v prestižních vesmírných závodech porazit Sovětský svaz. Dne 20. července 1969 přistála loď Apollo 11 s raketou Saturn V na Měsíci a americký astronaut Neil Armstrong mohl zvolat svou dnes už slavnou větu, že „je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo“.
Oslava hrdiny
Von Braun a jeho tým byl oslavováni, protože USA se poté, co Sovětský svaz vypustil v roce 1957 první umělou družici Sputnik a dostal prvního člověka do vesmíru v roce 1961, ocitly ve vesmírných závodech v defenzivě. Von Braun opustil začátkem 70. let práci pro NASA, protože viděl, že jeho mnohaleté úsilí bylo naplněno. Získal následně práci ve společnosti Fairchild Industries.
Vesmírný turismus: Rusko pošle příští rok na vesmírnou stanici další dva zájemce
Nicméně to už se jeho život chýlil ke konci. V roce 1973 mu byla diagnostikována rakovina ledvin, která jej však v jeho práci významně neomezovala. Až na počátku roku 1977 oznámil, že se vzdává pracovního postu ve Fairchild Industries ze zdravotních důvodů, a 16. června renomovaný raketový inženýr umírá. O tom, že si jej Američané vážili, svědčí i nejvyšší státní vyznamenání za vědeckou práci, které mu na konci života udělil prezident Gerald R. Ford.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Pilot CIA nestihl po sestřelení nad Ruskem použít jehlu s jedem. Sověti jej vyměnili na Mostě špionů.
Add new comment