V zemědělství je výrazná absence některých klíčových pracovníků, bez kterých to nejde, a mohlo by to ovlivnit potravinářský průmysl a další oblasti. Na polích a ve stájích je dnes slyšet častěji jiný jazyk než český. Musíme se opravdu smířit s tím, že bez přílivu pracovníků z východu by české zemědělství zkolabovalo dříve, než skončí příští sklizeň?
Je katastrofální nedostatek pracovníků v zemědělství – zvláště v živočišné výrobě. Na podzim na konferenci tento problém projednával Zemědělský svaz ČR a personální agentura AgroJobs. Zdali se dobraly zdárného konce, je ve hvězdách. Je ovšem jasné, že je třeba si přesně určit neprůstřelnou strategii a pravidla.
Budou vůbec zemědělci?
Jedním z řešení, jak se vyrovnat s absencí zemědělských pracovních sil, je umožnit příliv migrantů z jiných zemí. Aktuálně sem hodně přicházejí utečenci z Mongolska a z Filipín, se kterými údajně máme dobré zkušenosti. Plánuje se další přísun zaměstnanců do zemědělského sektoru z Etiopie, Zambie, Indie a Kazachstánu.
„V současnosti chybí v českém zemědělství okolo pěti tisíc pracovníků, zejména v profesích jako ošetřovatelé zvířat, dojiči, traktoristé, ale i agronomové, zootechnici a specialisté na obsluhu moderní techniky. Abychom zajistili dlouhodobý přínos pro zemědělce, je nezbytné mít stabilní, legální a transparentní systém, který umožní efektivní a spravedlivé zaměstnávání pracovníků z ciziny,“ vysvětluje Lenka Šímová, ředitelka personální agentury AgroJobs.
Mimo jiné tento problém bude možné řešit již v průběhu náboru a v samotném pracovním procesu. Zároveň noví pracovníci nebudou smět usnout na vavřínech a bude třeba, aby se dále vzdělávali a rekvalifikovali. Každopádně „zahraniční pracovníci jsou vítanou součástí našeho sektoru, nikoliv levnou náhradou za domácí zaměstnance,“ tvrdí Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Konec dotací. Někteří k tomu přijdou zkrátka, protože bude „jedna obálka“
Snad zaberou lákadla
Hlavní motivací pro příchod cizinců do Čech mají být různé benefity, které jim chceme nabídnout. Jednou z možných výhod by měla nabídka důstojného bydlení nebo příležitosti, jak trávit volný čas prostřednictvím nějaké komunity krajanů z různých zemí přidružených k jednotlivým zemědělským podnikům.
„Pro podnikatele v zemědělství, ale i pro potencionální zaměstnance ze zahraničí jsou stabilní a předvídatelné podmínky zásadní. Právě proto jsou pro nás cenné dlouhodobé programy spolupráce s našimi partnery z Mongolska a Filipín, kteří právě zajišťují takové stabilní podmínky,“ tvrdí Šímová. Dalším benefitem může být i model „quadruple win“, což je spolupráce firem u nás a států, odkud migranti přicházejí. Jedná se hlavně o finanční, ale i jinou podporu, čímž se zmírní nepříznivé sociální dopady a bída v těchto zemích.
Křesťan Výborný bojoval za zvyky židů a muslimů. Dokud mu to nezarazili ochranáři
Zachrání nás cizinci, nebo Češi?
Pokud se nám nepovede nalákat do zemědělství dostatek lidí, může nastat tragédie. Poklesne domácí produkce potravin, vylidní se venkov a zpustne krajina a hlavně se zvýší import potravin a jiných produktů ze zahraničí, a tím narostou ceny. „Neztrácejme čas tím, kdo je ‚více zemědělcem‘. Hledejme společně cestu, jak v nové době obstát – jak se přizpůsobit a nezaniknout. Zda se to podaří, závisí na odvaze nejen farmářů, ale i politiků. Tu odvahu musíme hledat společně,“ vyjádřil se Pýcha.
Je tu ještě jedna možnost, jak se vyhnout zemědělské katastrofě v naší zemi. Což takhle nabídnout Čechům komfortní a dostupné bydlení spolu s dalšími příslušnými výhodami, jako se to dělá pro cizince, kteří k nám přicestují? Aby potom nakonec zemědělství přece jenom nešlo pro spásu daleko. Možná by se tak udržela kvalita životního prostředí a evropský blahobyt a zabránilo se zdražování a zbytečným nedorozuměním.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Dřevo. Fénix, který vstává z popela.
Add new comment