I členové královských rodů jsou pouze lidé z masa a kostí a nevyhýbají se jim běžné problémy obyčejných smrtelníků. O tom své věděl i Jan Jindřich Lucemburský, vlastní bratr Karla IV., který se potýkal s problematickým manželstvím s tyrolskou hraběnkou Markétou Pyskatou. To nakonec vyústilo ve skandál, jenž se záhy rozšířil po celé středověké Evropě.
Jan Jindřich a Karel IV. byli oba synové první manželky Jana Lucemburského - Elišky Přemyslovny. Celoživotně je spojovalo přátelství, Jan Jindřich jako moravský markrabě velice často spravoval celé české království v době nepřítomnosti svého bratra Karla IV. a také mu finančně přispíval.
Manželské problémy, jež přesáhly hranici země a uvrhly na něho špatné světlo, zažil kralevic Jan Jindřich Lucemburský na vlastní kůži, když se v roce 1330 ve svých osmi letech musel oženit s o čtyři roky starší Markétou Tyrolskou, zvanou Pyskatou, jež byla jedinou dědičkou vévody Jindřicha Korutanského a jeho druhé manželky Adléty.
Český rytíř na koni a v plné zbroji proti nacistickým tankům. Šumavský hrdina z jiného století
Když se manželé nesnáší
Ale vraťme se zpět o pár let do dětských let Jan Jindřicha, jenž se jako osmiletý již stal manželem. Se svou ženou si toho moc říci neuměl a ani nemohl. Markéta nevládla českým jazykem, Jan Jindřich zase neovládal němčinu. Záměrem jejich urozených rodičů byl zcela určitě výhodný obchod, poplatný jejich dynastickým a politickým snahám o rozšíření moci.
Ale jaksi nepočítali s tím, že si děti nebudou vůbec rozumět. Markéta Tyrolská svého mladšího muže přímo nesnášela. Byla starší a zjevně vyspělejší. Zatímco Jan Jindřich, toho času tyrolský hrabě, s oblibou vyjížděl na hony a laškoval s místními dívkami, Markéta vymýšlela plán, jak se ho elegantně zbavit.
Markétin odvážný plán
Je třeba podotknout, že odvaha a sebevědomí Markétě Pyskaté rozhodně nechyběly. Vlastně jí k tomu dal Jan Jindřich sám příležitost. Když jednou v roce 1341 vyjel za svojí oblíbenou zábavou - na lov, nechala Markéta s podporou tyrolské šlechty vyhnat české služebnictvo a zavřít bránu svého hradu.
I přes naléhání Jana Jindřicha ho dovnitř již nepustila, takže se musel nakonec vrátit do Čech. Kromě toho svého manžela obvinila z impotence - ani po 11 letech manželství neměli stále žádného potomka.
Skandál v královském rodě
Možná se s odstupem času zdá tento krok neuvěřitelný vzhledem k tomu, že se Markéta postavila sama proti mocným Lucemburkům. Věděla však dobře, co dělá, navíc měla podporu v římském císaři Ludvíku Bavorovi, za jehož syna, braniborského markraběte Ludvíka, se vzápětí provdala.
Mladý pár však nezískal od papeže církevní svolení ke sňatku, takže se ve skutečnosti jednalo o historicky první civilní sňatek. Markéta tak byla v jeden čas provdána za dva muže - Jana Jindřicha a Ludvíka V. Bavora. Skandál nedal na sebe dlouho čekat a rychlostí blesku se zpráva o něm rozšířila do celé Evropy.
Dvojmužství a exkomunikace z církve
Papež pochopitelně na toto dvojmužství reagoval a Markétu s Ludvíkem exkomunikoval z církve. A to nebylo vše. Markéta se chtěla s Janem Jindřichem rozvést, respektive nechat sňatek anulovat, a to z toho důvodu, že kvůli jeho údajné impotenci nebylo manželství nikdy konzumováno. Jan Jindřich měl z ostudy kabát a jeho situace dokonce ovlivnila i středoevropskou politiku, protože došlo k vyvolání nepřátelství mezi Lucemburky a Wittelsbachy.
Jan Jindřich se nakonec oženil celkem čtyřikrát
Jak všechno dopadlo? Dlužno dodat, že o impotenci u Jana Jindřicha určitě nešlo. Po rozluce s Markétou Pyskatou (tuto přezdívku získala spíše na základě svého jednání než kvůli tomu, že by byla ošklivá) se v roce 1349 oženil s Markétou Opavskou a zplodil s ní šest potomků.
Kromě toho měl ještě jednoho levobočka. Po její smrti se stihl oženit ještě dvakrát. Jeho rozvod s Markétou Pyskatou potvrdil až papež Inocenc VI. v roce 1359, který zrušil i exkomunikaci Markéty a Ludvíka z církve.
Karel May začal psát příběhy o Vinnetouovi ve vězení. Duševní porucha ho dovedla na scestí
Add new comment