Ferdinand I. Habsburský byl (mimo jiné) český panovník, o němž se nehovoří tak často jako třeba o Karlu IV., ale přece je důležitou osobností v našich dějinách. Kromě vlády nad naším územím kraloval také v Uhrách, byl římskoněmeckým králem a římským císařem. To už je na jedinou osobu dost titulů i odpovědnosti. Na český trůn usedl 23. října roku 1526.
Ferdinand pocházel po otci Filipu I. Sličném z Habsburského rodu, matkou byla španělská Jana I. Kastilská, známá pod přezdívkou Šílená. Ta měla se svým mužem celkem šest dětí, přičemž poslední - Kateřina - se narodila až po otcově smrti. Ferdinand byl čtvrtým dítětem svých rodičů a druhým synem. Jeho starší bratr se později ujal vlády ve Španělsku a stal se také římským císařem. Ani Ferdinand ale nezahálel a uvedený výčet jeho titulů svědčí za vše. Korunu římského císaře přitom “zdědil” právě po svém starším bratru Karlovi, který zemřel v roce 1558.
Na výchově u dědečka
Ferdinand I. Habsburský se narodil v roce 1503 ve Španělsku, v rodné zemi svojí matky, kde také prožil svoje dětství. Na otce si nemohl příliš pamatovat, protože Filip zemřel jen tři roky po jeho narození, a neužil si ani matku. Ta trpěla duševní poruchou, která se po Filipově smrti zhoršila. Proto se o výchovu svého vnuka se staral dědeček Ferdinand II. I ten ale za deset let zemřel a Ferdinand zůstal víceméně opuštěný, ačkoliv postaráno o něj samozřejmě bylo více než dobře. Brzy ale do země přijel z Holandska jeho starší bratr Karel, jemuž připadla koruna španělského krále. Dlouho neotálel a třináctiletého bratra vyslal pryč ze Španělska. Ten pak pobýval v Nizozemí.
Marie Terezie byla dvacet let stále těhotná. Manžela milovala i přes jeho nevěry
První "vlastní" území
Po smrti dědečka z otcovy strany, Maxmiliána I. Habsburského, se Ferdinand poprvé stal vládcem nad nějakým územím. Šlo o části Rakouska, konkrétně o Kraňsko, Korutany, Štýrsko a Horní i Dolní Rakousy. Zbytek území Rakouska připadl jeho staršímu bratrovi, v té době již španělskému králi Karlu V. Ten ale svého bratra pověřil i správou své části Rakouska a o dva roky později mu zde vládu přenechal docela.
Složité začátky
První dny v sídlením městě, tedy ve Vídni, nebyly pro Ferdinanda I. nijak příjemné. Lid ho nechtěl přijmout, protože neuměl německy, šlechta byla v posledních letech zvyklá vládnout v podstatě sama - a rozhodně se jí nehodil nový devatenáctiletý král. Ten si ale i přes svůj nízký věk se vším poradil. Doutnající povstání silou potlačil a pevně se posadil na trůn, kde ho hned čekaly nutné reformy, včetně té peněžní.
Pražský hotel pro Stalina. Monumentální International je dokonale schován, aby nerušil panorama města
Domluvený sňatek mu přinesl Uhry a Čechy
Ferdinandovi bylo dvanáct let, když mu jeho dědeček Maxmilián I. za nevěstu vybral dceru Vladislava Jagellonského Annu. Tu si také později vzal za ženu, což později znamenalo zisk uherské a české královské koruny. Ani v Čechách nebyl Ferdinand I. nijak zvlášť oblíbený. Panoval tvrdou rukou, zastával absolutismus a vyžadoval od poddaných katolické vyznání, které na našem území nebylo převažující. Není se tedy čemu divit, že se brzy dostavilo povstání. Král za to donutil města odevzdat bývalá práva i zbraně, ale i veškeré pozemky.
15 dětí za 21 let
Ferdinand I., ačkoliv rozhodně nešlo o nejoblíbenějšího panovníka, je ale zakladatelem tak zvané rakouské větve Habsburského rodu, zatímco jeho bratr Karel figuruje ve starší větvi španělské. Sám Ferdinand měl s manželkou Annou Jagellonskou celkem patnáct dětí v rozmezí jedenadvaceti let. Jejich rod tak rozhodně měl dostatek pokračovatelů.
KAM DÁL: Sympatický a charismatický Ladislav Chudík si prožil peklo s vlastní ženou. Zachránila ho druhá láska.
Add new comment