Měl být knězem, ale místo toho se stal velitelem Osvětimi. Ve funkci vedoucího koncentračního tábora se z Rudolfa Hösse stal v podstatě největší kat tehdejší doby. Muž, co byl od dětství veden k tomu, aby vždy uposlechl rozkazy, se před norimberským tribunálem rozmluvil tak, až z toho byli všichni v šoku.

Několik desítek let už uplynulo, ale trauma z ničivé a brutální druhé světové války zůstává. Jedna z nejsmutnějších a nejděsivějších kapitol se psala v koncentračních táborech, kde se věznění v nelidských podmínkách proměnilo v „továrnu na smrt”.
Jedním z vysoce zodpovědných za jeden z největších zločinů proti lidskosti byl také Rudolf Höss. Velitel tábora v Osvětimi. Jak dlouho se ukrýval před spravedlností a proč svojí výpovědí tak šokoval svět?
Nacistický kat Alois Weiss pracoval i v Praze. Zrůda bez svědomí, detaily nahánějí hrůzu
Měl být kněz
Cesty Páně umí být nevyzpytatelné. Chtělo by se parafrázovat známou větu, která většinou zazní při mši v kostele. Rudolf Höss byl od svého mládí veden svým otcem, který z něj chtěl mít kněze, k hluboké víře. Tvrdá katolická víra mladého Hösse pravděpodobně drsně poznamenala, ale zároveň vycvičila v příběhu, který ho měl ještě čekat.
Höss se přirozeně otcově přání bránil a vydal se na cestu spojenou s válkou. Nejdříve sloužil jako dobrovolník v nemocnici za první světové války, následně – rok po otcově smrti – se stal dragounem 21. pluku. Bojoval tak v Turecku, Iráku a Palestině. Sirotkem se stal v šestnácti letech, v době, kdy byl na frontě.
Pozůstalá rodina očekávala, že se Rudolf stane knězem, její členové si veškerý majetek mezi sebou rozebrali. To mladého sirotka po návratu z bojiště nepotěšilo. V otcově poslední vůli bylo dokonce jasně napsáno, že peníze z dědictví může dostat jen v případě, že se stane duchovním. Höss tak dal katolickému Bohu sbohem a vrátil se na již vyšlapanou dráhu v polovojenské organizaci Freikorps.
Koncentrační tábory
Hned po roce v polovojenském oddílu se stěhoval do cely. Zabil německého učitele Waltera Kadowa a šel na deset let do vězení. Odtud ho vysvobodila amnestie, takže si odseděl jen šest let.
V té době byl již členem NSDAP a po propuštění vsadil na jednu kartu. Ta se jmenovala Svaz Artamanů, kde se seznámil se svojí manželkou Hedwigou a hlavně Heinrichem Himmlerem. Ten totiž hrál v jeho životě zásadní roli.
Později ho protlačil do SS a díky němu také od roku 1934 pracoval jako dozorce v koncentračním táboře v Dachau. O čtyři roky později byl povýšen na pozici velitele v táboře Sachsenhausen. Himmler si však Hösse vážil natolik, že mu o dva roky později zadal nový úkol. Být velitelem nově budovaného tábora Osvětim.
Krysí stezky podporoval i Vatikán: Nacisté jimi po válce prchali z Německa
Vyhlazovací tábor
Jeho úkol byl jasný. Osvětim měla být původně pro politické vězně, ale pod vedením Rudolfa Hösse se měla změnit ve vyhlazovací tábor. Stál u realizace plynových komor a krematorií. Tuto funkci zastával až do roku 1943 a následně se stal vedoucím odboru na inspekci koncentračních táborů, kterou vykonával až do konce války. Do Osvětimi se však vrátil, když byla spuštěna takzvaná Akce Höss.
Tehdy mělo být v plynových komorách vyvražděno 400 tisíc maďarských Židů. Sám Höss byl organizátorem, ale nebylo mu dokázáno, že by sám vlastní rukou někoho zavraždil, což v žádném případě není omluva pro zvěrstva, která má na svědomí.
Rok pracoval na farmě
Když skončila válka a koncentrační tábory se postupně osvobozovaly, Rudolf Höss i s rodinou uprchl a inkognito pracoval jako dělník na farmě. Takto se mu dařilo být mimo pozornost celý rok – až do chvíle, kdy ho zradila manželka. Ta byla odhalena a pod hrozbou vězení a ublížení na zdraví jejímu synovi prozradila, kde se Höss schovává. 11. března byl lapen Brity a identifikován byl díky snubnímu prstenu.
Jeden z největších nacistických špionů byl Čech. Přeučil se dostal až do RAF
Před tribunálem v Norimberku
Když Rudolf Höss stál před norimberským tribunálem, všechny přítomné i po necelém roce od konce války zcela šokoval. Zcela bez emocí a s chladnou tváří se pustil do popisu postupu jednoho z největších zločinů dějin lidstva:
„Samotné usmrcování trvalo nejkratší dobu. Za půl hodiny jsme mohli vyřídit 2 000 lidí, ale spalování trvalo strašně dlouho. Zabíjení bylo lehké, nebylo třeba ani stráží, aby je nahnali do komor. Šli tam dobrovolně, protože si mysleli, že se jdou sprchovat; místo vody jsme pak pustili jedovatý plyn. To všechno šlo velmi rychle.“
Rudolf Höss byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Stalo se tak 16. dubna 1947 na šibenici v Osvětimi, která stála jen nedaleko místa, kde svým rozkazem zavraždil miliony lidí. Jeho jméno je tak spojeno s tím, co už se – doufejme – nikdy nebude opakovat.
Zdroje: auschwitz.com, dailymail.co.uk, britannica.com, bbc.com
KAM DÁL: Neuvěřitelný příběh amerického letce Alana Mageeho: Přežil volný pád z letadla a zachránili ho nacisté.
Add new comment