Na Štěpána bez Štěpána. Komunistický funkcionář, kterého vypískal dav a skončil ve vězení

Ta scéna patří mezi ty největší zlomové momenty listopadové revoluce. Miroslav Štěpán z pozice tajemníka Městského výboru KSČ v Praze mluví 23. listopadu k dělníkům z ČKD a vyřkne památná slova: „V žádné zemi, ani v rozvojové ani socialistické a kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo.“ Místo očekávané podpory a potlesku však dělníci začali pískat a bučet. Třešničkou na dortu byl pokřik, jenž Miroslavu Štěpánovi zlomilo politický vaz. Dělníci totiž jasně sdělili: “My nejsme děti!”

Náčelník Lidových milicí

Miroslav Štěpán politicky rozkvetl během normalizace. Reformní komunisté museli ustoupit a do čela KSČ se postupně dostávali velmi angažovaní a přesvědčení komunisté sovětského střihu. Miroslav Štěpán byl jedním z nich. Původně byl vystudovaný zemědělský inženýr, ale tento obor ustoupil politice.

Teroristický útok, který změnil Francii. Útok na Charlie Hebdo se stal symbolem nové doby

Už od roku 1974 po tři léta působil jako tajemník Městského výboru Socialistického svazu mládeže v Praze. Následovala významná pozice předsedy prorežimní organizace s názvem Mezinárodní svaz studentstva, kde svou výsostnou pozici zastával až do roku 1984.

Krůček po krůčku se nesl výš a výš. Od roku 1986 byl tajemníkem a o dva roky byl dokonce vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze a aby jeho profesní životopis byl dostatečně rudý, byl také náčelníkem Lidových milicí v Praze. Rok 1988 znamenal pro Miroslava Štěpána vrchol funkcionářské kariéry, protože dohromady zastával hned několik mocných pozic. Byl členem Ústředního výboru KSČ, členem sekretariátu ÚV KSČ a až do listopadu 1989 zastával funkci člena představenstva ÚV KSČ. 

Dominantní politik

O tom, že Miroslav Štěpán nebyl jenom nějaký nudný politik v kvádru, který zvedá ruku tak, jak se mu řekne, hovoří hlavně jeho působení na pozici tajemníka Městského výboru KSČ v Praze. Tehdy proslul jako velmi agilní politik, jenž zastával reformní názory pevně orientované na Sovětský svaz. 

Nejzásadnější byl jeho přístup k politické opozici, kde se rozhodně nebál jednat tvrdou rukou. Právě jemu jsou připisovány brutální způsoby potlačování demonstrací během tzv. Palachova týdne v roce 1988 a samozřejmě i zásah policie proti demonstrantům na Národní třídě během 17. listopadu 1989. 

Filmová série Božena se může už jenom zkazit. Ambiciózní portrét slavné spisovatelky odhaluje neznámá témata

Nebylo se tak čemu divit, když se hned v prvním manifestu Občanského fóra objevilo právě jeho jméno, které chtěla opozice co nejdříve odstranit z vedoucí pozice, protože se jeho způsob vlády stával pro lidi nebezpečný. 

Konec dobrý, všechno dobré

Svůj politický ortel si podepsal jednak svým konáním ve výše zmíněných událostech během roku 1988 a listopadu 1989, ale veškerou podporu veřejnosti ztratil hlavně nepovedeným vystoupením před dělníky z ČKD. Nejen, že to byl pád moci jednotlivce v přímém přenosu, ale vlastně se jednalo o symbolickou událost v kontextu celé revoluce a předání moci. 

Miroslav Štěpán jako jeden z mála tehdejších funkcionářů skončil neslavně. 22. prosince 1989 byl zatčen a obviněn z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. To provedl během Palachova týdne, kdy jeho rozhodnutí znamenalo použití vodních děl a slzného plynu proti demonstrantům v centru Prahy. Odsouzen byl na čtyři roky a trest se mu následně snížil na dva a půl roku. Na svobodu se dostal v říjnu roku 1991, a to do úplně jiného světa, než doposud znal. 

Následně se neúspěšně pokoušel vrátit do politiky, až v zapomnění zemřel v roce 2014 na rakovinu v nemocnici na Vinohradech. Miroslav Štěpán byl příkladem dynamického a agresivního politika, jenž svoji roli vykonával tak svědomitě, že jako jeden z mála skončil za své přečiny ve vězení. 

KAM DÁL: Čech, kterého uznává celý svět. Vyhnanec Jan Amos Komenský přišel o děti kvůli moru