Bedny s údajnými dokumenty nacistů skončily na dně Černého jezera v roce 1964. Mohli za to příslušníci StB, kteří chtěli vytvořit tlak na západoněmeckou vládu proti promlčení válečných zločinců. Mohla za to jedna reportáž Československé televize a chytrý tah ministra vnitra Lubomíra Štrougala, který měl v ruce dokumenty od sovětské tajné služby.
Celá dezinformační akce se začala zcela náhodou. Štáb Československé televize se svou Zvědavou kamerou prozkoumával pověst o šumavském Čertově jezeře, jehož voda měla mít zázračné konzervační vlastnosti. Tehdy tam potápěči, spolu s Ladislavem Bittmanem, objevili několik beden s válečnou municí. A tak se zrodil plán.
Tlak na západní Německo proti promlčení válečných zločinů
Bittman v červenci roku 1964 zorganizoval akci, při níž StB do nedalekého Černého jezera potopila bedýnky s dokumenty. Uvnitř byly ale jen prázdné papíry. Byli přizváni novináři i úřady a následně vylovený nález byl odeslán k následnému zkoumání.
V září téhož roku ministr vnitra Lubomír Štrougal na tiskové konferenci, kde pochopitelně nechyběli ani novináři ze zahraničních médií, ukázal dokumenty, které měly pocházet z vylovených beden. Nebyly to ale ony. Byly to dokumenty od sovětské tajné služby. Tento nález pomohl vyvolat drsný tlak na západní osobnosti proti promlčení válečných zločinů. Ovlivnil veřejné mínění i politiku. Lhůta, po které by byly promlčeny, totiž končila rokem 1965. Tato akce ji prodloužila o celých pět let.
Masakr kvůli Havlově amnestii: Vězni v Leopoldově měli rukojmí, za pár měsíců vraždili
Televizní štáb byl lačný po senzacích
Akce zvaná Neptun byla vlastně stvořena náhodou. Publicistický pořad Zvědavá kamera měl tou dobou potíže, protože kritizoval v reportáži třídní hledisko při přijímání studentů do škol. A tak hledali nějaké nekonfliktní téma.
Když našli válečnou munici v Čertově jezeře, Bittmana to inspirovalo ke zpravodajské hře, kterou mu schválili Sověti i nejvyšší československá místa. A tak padla volba na blízké Čertovo jezero. Proč na dno jezera putovaly prázdné papíry? Sovětská tajná služba nestihla listiny, pocházející například z nacistického Říšského hlavního bezpečnostního úřadu, dodat včas. Když se na místo i se štábem Československá televize vrátila, Bittman byl i s dalšími potápěči připraven na fascinující úlovek. Ten další týdny zkoumali ti nejpovolanější odborníci, aby se pozdržel čas, než Sovětský svaz dodá, co slíbil.
Prostitutky v koncentračních táborech měly jisté výhody: Vybírány byly ale proti své vůli
Hlavní článek začal mluvit
Štábu Zvědavé kamery sice tehdy přišla vstřícnost komunistické bezpečnosti nějaká podezřelá, touha po fascinujícím příběhu a sólokapru ale převýšila jakékoliv domněnky. Navíc už se něco podobného o rok dříve stalo. V Toplitzkém jezeře v Rakousku byly objeveny bedny plné falešných bankovek, které tam na konci války schovali nacisté. Shoda okolností dala vzniknout legendě, která pomohla k úspěchu tajné dezinformační akce StB.
Mělo to ale háček. Po srpnu 1968 Ladislav Bittman emigroval do Spojených států, kde začal mluvit. Používal jméno Lawrence Martin-Bittman a prozradil nespočet agentů komunistické bezpečnostní služby, ale také úplnou pravdu o bednách ze šumavského jezera.
Svůj život později zasvětil dezinformacím
Americké služby tehdy informoval, jaké činnosti prováděly komunistické rozvědky, jak fungují, a dokonce v květnu 1971 vypovídal pod krycím jménem Lawrence Britt před výborem Senátu amerického Kongresu. Československé soudy ho za to v nepřítomnosti odsoudily k trestu smrti a propadnutí majetku. Rehabilitován byl v roce 1994.
Své zkušenosti sepsal do několika knih, které byly vydány v Německu, Španělsku, Kanadě, USA i Indonésii. Přednášel na Bostonské univerzitě, aktivně se věnoval studiu dezinformací a propagandy a své působení ukončil s titulem emeritní profesor. Zemřel v září 2018 ve věku 87 let v Rockportu.
Zdroj: sumava.cz, e15.cz, iDNES.cz, denik.cz
KAM DÁL: Operace KFC. Nešlo o obalované kuře, ale o to, jak a kam před Hitlerem skrýt korunovační klenoty.
Add new comment