Chtěli byste znát budoucnost? Někdy vám dojde až pár let zpětně, že jste kdysi viděli něco neobvyklého. I tohle měl být běžný rutinní přelet z jednoho letiště na druhé. Jenže pilot RAF Victor Goddard vletěl do podivné bouře, která ho přenesla do budoucnosti. Goddard nechtěl o svém zážitku mluvit, ale pak se budoucnost stala jeho současností a on vše pochopil.
Psal se rok 1935, když Victor Goddard letěl ze základny Andover do Edinburghu ve svém osobním dvouplošníku Hawker Hart. Byl to rutinní let, v Edinburghu měl strávit celý víkend. Goddard se za letu rozhodl, že si cestu trochu zpestří, takže to vzal oklikou přes opuštěné letiště v Dremu. Bylo postaveno za první světové války, pak ho ale armáda opustila a nechala ladem, takže v době Goddardova letu na něm nebylo nic k vidění. Hangáry se rozpadaly a vzletová plocha byla porostlá trávou a plevelem, kolem se pásl dobytek.
V oku bouře
Při cestě k Dernu se Goddard dostal do silné bouře, ve které se téměř ztratil. S otevřeným kokpitem letěl jen podle přístrojů a radiové navigace přes hornatou oblast. Když vlétl do podivného žluto-hnědého mraku, ztratil kontrolu nad strojem a začal padat k zemi. Goddard nebyl schopen zastavit pád, ani netušil, kde se vlastně nachází. Byla to kritická situace, byl pár vteřin od smrtelné havárie.
Goddard v tu chvíli konečně vyletěl z mraků a zjistil, že celá obloha je potemnělá a nad ním jsou stále ony podivné hnědo-žluté mraky. Letoun se stále vysokou rychlostí řítil k zemi a Goddardovi se až nízko nad zemí podařilo s vypětím všech sil vybrat ho z vývrtky.
Jednoplošník, který v té době neexistoval
V tu chvíli, kdy přešel ze strmého letu do normálního vodorovného, si všiml, že se nebe rozjasnilo a on se blížil k opuštěnému letišti Dern. Jenže letiště vypadalo zcela jinak, než jak jej znal. Hangáry byly nové a na zemi byla hned čtyři letadla. Tři z nich byly nějaké dvouplošníky natřené neobvyklou žlutou barvou, ale jedno byl pro Goddarda zcela neznámý typ jednoplošníku. V roce 1935 RAF žádný typ jednoplošníku neměla.
Letiště navíc bylo plné lidí. Mechanici na ploše měli modré overaly, jenže RAF v těch dobách používala hnědé. Co bylo vůbec nejzvláštnější, nezdálo se, že by Goddarda někdo z přítomných zaznamenal. Prolétal nízko nad letištěm a k nebi se neotočila ani jedna hlava. Jako by Goddard neexistoval. Nakonec oblast opustil, znovu vlétl do bouře, ale podařilo se mu šťastně dostat do Edinburghu.
Goddard o svém zážitku vykládal ostatním pilotům, ale ti ho nebrali příliš vážně a mysleli si, že si vymýšlí nebo je dokonce opilý. Goddard proto s vykládáním historky raději přestal a nechal si ji po dlouhá léta pro sebe. Popsal ji znovu až v roce 1966, to už totiž měl mnoho informací, které mu tehdy chyběly.
Budoucnost roku 1939
Sám byl v roce 1939 svědkem, jak RAF zavedla pro cvičná letadla žlutý nátěr. Také byly vyměněny hnědé overaly za modré u mechaniků a pomocného personálu. Přesně takové viděl na letišti v Dernu. RAF také uvedla do služby svůj první cvičný jednoplošník Magister, ve kterém Goddard nade vší pochybnost poznal stroj, který viděl před čtyřmi lety na svém podivuhodném letu.
Letadlu upadl motor, piloti o tom nevěděli. Havárie letu American Airlines 191 zůstává nejtragičtější v historii USA
Z výše uvedeného vyplývá jediný možný závěr. Goddard se dostal na letiště v Dernu, ovšem o čtyři roky později. Nějakým způsobem, zřejmě v souvislosti s neobvyklou bouří, nahlédl do budoucnosti, kterou následně sám prožil. Je možné, že by si Goddard jinak všechno vymyslel? Těžko ho z něčeho takového podezřívat. Goddard to dotáhl na maršála britského letectva, byl to vážený muž, který neměl důvod šířit kolem sebe bludy a výmysly. Pokud jeho svědectví budeme brát vážně, pak se musíme znovu zamyslet nad tím, zda je možné cestovat v čase a nahlížet do budoucnosti.
Havárie na ostrově Sado
Navíc to není jediná podobná příhoda, která se mu stala. V roce 1946 byl na večírku v Šanghaji, odkud měl odletět ještě téže noci do Tokia. Jeden z přítomných důstojníků ho varoval, že měl sen, ve kterém se Goddard zřítí v dopravním letadle na pláži a zahyne společně s dalšími dvěma muži a jednou ženou. Goddard přesto nasedl do dopravní Dakoty, která míříla do Tokia. Na palubě byly dvě ženy a jeden muž. Stroj měl problémy za letu, křídla se obalila námrazou a piloti nakonec nouzově přistáli na pláži na ostrově Sado.
Pláž vypadala údajně přesně tak, jak ji popsal onen důstojník v Šanghaji. Naštěstí nikdo nebyl zraněn, ani nikdo nezahynul. Přesto i tento příběh Goddard několikrát vyprávěl a byl o něm v roce 1955 dokonce natočen film. Goddardovi se ale nelíbil, protože tam prý vypadal jako panikář. Ve skutečnosti se prý vůbec nebál.
Zdroj: allthatsinteresting.com
KAM DÁL: Jací byli další cestovatelé v čase?
Add new comment