Albert Einstein, jako velký muž své doby a vlastně celé lidské historie, dobře tušil, že se po jeho smrti rozpoutá boj o možnost nahlédnout do jeho geniálního mozku. A protože si nic takového nepřál, požádal svoji rodinu, aby tomu zabránila. Jenže pak se stalo to, o čem za života nechtěl ani slyšet.
Co vlastně víme o životě jednoho z největší géniů, které kdy tento svět nosil? Většina z nás snad ví, že šlo o teoretického fyzika, autora teorie relativity, muže, který vysvětlil Brownův pohyb, nositele Nobelovy ceny... Víme, že tenhle rozcuchaný vědec, kterého si nejvíce pamatujeme z fotografie, na níž na celý svět vyplazuje jazyk, se narodil v Německu, někteří snad tuší, že v roce 1879.
Sňatek se sestřenicí i nabídka prezidentského křesla
Méně známý, i když také často “propíraný”, byl jeho soukromý život, kdy se po rozvodu se svojí první ženou oženil s vlastní sestřenicí. Jeho protinacistické názory, vycházející i z jeho židovského původu, jej po nástupu Hitlera k moci přiměly k opuštění rodné země, na druhou stranu si svými postoji vysloužil nabídku na post izraelského prezidenta, kterou s díky odmítl.
Poslední okamžiky geniálního fyzika
O životě geniálního fyzika je možné popsat stohy papíru, a také se tak samozřejmě již stalo. Co ale víme o jeho posledních chvílích a o tom, co následovalo po Einsteinově smrti?
Poslední Einsteinův den přišel v jeho 76 letech 18. dubna roku 1955. Toho dne byl vědec ponořen do přípravy projevu, který měl zanedlouho přednést v televizním vystoupení. Šlo o výroční projev při příležitosti výročí Izraele, tedy státu, kterého si vážil a který si vážil jeho.
Odmítl operaci, která mu mohla zachránit život
A právě při psaní tohoto projevu jej postihl fatální zdravotní problém, který sice již jednou díky rychlé operaci přežil, ale tentokrát už bohužel takové štěstí mít neměl. Došlo k prasknutí břišní aorty. I když byl ihned převezen do nemocnice, další zákrok už nepřipustil se slovy: „Je nevkusné uměle prodlužovat život. Udělal jsem svoji práci, je čas jít. Udělám to elegantně.” Brzy nato vydechl naposledy.
I. P. Pavlov: Jediný člověk, kterému bolševici postavili kostel. Dovolil si neuvěřitelné věci, kritizoval i Lenina
Poslední přání se Einsteinovi nesplnilo
Ještě před svojí smrtí ale stačil instruovat manželku i další členy rodiny o postupu, jaký mají po jeho skonu dodržet. Rozhodně si totiž nepřál jakékoliv zkoumání jeho těla, což se dalo v případě tak neobyčejného muže očekávat. Rodina se zachovala podle jeho přání a aby bylo zabráněno komukoliv porušit přání zesnulého, došlo ještě ve stejný den, tedy 18. dubna 1955, ke kremaci. Jenomže tělo už v té době nebylo kompletní. Postaral se o to patolog doktor Thomas Stolz Harvey, který prováděl pitvu těla, aby bylo možné zjistit příčinu úmrtí i možné další vlivy, které se na ní podílely. Při té příležitosti ale také vyjmul z Einsteinovy lebky jeho mozek a doslova jej ukradl.
Překvapení pro vědce se přece jen našlo
Díky tomuto kroku, ačkoliv byl zcela proti géniově přání, mohli vědci následně zkoumat, co vedlo k tak neobyčejnému nadání tohoto vědce. Ačkoliv původní prohlídka na mozku neshledala žádné neobvyklosti, lékařům takhle záhada nedávala spát ani desetiletí po Einsteinově smrti. A tak se v roce 1999 pustili do další analýzy, tentokrát již modernějšími metodami. A konečně na něco skutečně přišli. Albertu Einsteinovi chyběla jedna část mozku a místo, kde by za běžných okolností byla umístěna, tak mohl vyplnit temenní lalok, zodpovědný právě za matematické nadání, prostorové vnímání a také za pohybovou představivost.
Zdá se tedy, že záhada byla vyřešena. Albert Einstein byl geniálním člověkem právě proto, že mu část mozku chyběla…
Zdroj: wikipedie, allthatsinteresting
KAM DÁL: Řekni tátovi, ať zastaví zabíjení, prosí lidi možnou Putinovu dceru
Add new comment