Jejím otcem byl jeden z největších masových vrahů Hermann Göring, jeden z nejmocnějších mužů mezi nacisty, po válce odsouzený k trestu smrti, jemuž unikl sebevraždou. Ona sama až do konce života nacistickou ideologii obdivovala. Jak žila Edda Göring? Domnívala se, že jejího otce museli všichni milovat.
Když se tehdy v létě roku 1938, v předvečer druhé světové války, malá Edda narodila, byl to tak trochu malý zázrak. Její matka již oslavila pětačtyřicáté narozeniny a o Göringovi se vědělo, že byl v minulosti postřelen do slabin. Kdo by od takového páru očekával potomka? Zdánlivě nemožné se ale stalo skutkem a tehdy již jednomu z nejmocnějších mužů Německa k narození dcery gratulovaly doslova statisíce nacistických příznivců.
Nejsledovanější soud. Bylo připraveno dvanáct oprátek. Dvě zůstaly prázdné
Takový „malý“ palác na hraní
Edda nemohla žít jako běžné dítě, vždyť byla podle mnohých „nacistickou korunní princeznou“, a tak s ní také bylo zacházeno. Nejen že si ji předcházeli Göringovi přátelé a partajní kolegové, ale připojilo se dokonce i vedení Luftwaffe, které z rozpočtu zaplatilo malé prominentní dívce hračku, kterou jí mohly ostatní děti jen závidět. Jestliže na jiných zahradách se v koutě krčily docela obyčejné dětské domečky na hraní, u Göringů šlo díky postavení Eddina otce o celý palác s rozlohou tří set padesáti metrů čtverečných. Také není žádným tajemstvím, že místo koček se u nich doma mohli chlubit tygry. Nic obyčejnějšího nebylo pro Göringa dobré. Co víc si může dítě přát? Nebo jinak: může si vůbec malé dítě něco takového přát? Asi ne, ale když dar pro Göringovo dítě, tak musí jít o něco ohromujícího.
Od Berlína do bezpečí hor
V takovém prostředí vyrůstala Edda až do konce války, i když se před jejím koncem již se svými rodiči přesunula z Carinhallu, venkovské rodinné rezidence stojící nedaleko Berlína, do Obersalzbergu, horského sídla rodiny, tentokrát poblíž hranic s Rakouskem. Zdálo se, že tam bude bezpečněji. To sice možná ano, ale ani život v ústraní Eddu a její matku Emmy neizoloval od světa natolik, aby nebyly po Göringově zatčení v roce 1945 na čas internovány pod dohledem ve Spojených státech amerických. Návrat jim byl umožněn až v následujícím roce. Svého otce viděla naposledy za mřížemi, těsně předtím, než v noci před plánovanou popravou rozkousl kyanidovou kapsli.
Poválečný život a absolutní nepochopení
Jaký byl poválečný život dospívající a dospělé Eddy? Vlastně normální. Žila s matkou, vystudovala dívčí školu a později také práva, ale táhlo ji to také k medicíně. Na otce vždy vzpomínala s láskou a zdálo se, že snad vůbec nepochopila, co dělal a kolik lidských životů zničil, nebo alespoň do smrti poznamenal. „Moje jediné vzpomínky na něj jsou takové láskyplné, nemohu ho vidět jinak. Vlastně očekávám, že většina lidí má o mém otci příznivé mínění, možná kromě Ameriky,“ uvádí se v knize Hitlerovy děti: Synové a dcery pohlavárů třetí říše. Je možné, že by skutečně mohla být tak zaslepená?
Prominentní nacista Hermann Göring: Oběšení pro něj byla potupa. Chtěl zemřít jinak
Nacismus obdivovala až do smrti
Pravděpodobně ano, protože – ačkoliv se nevdala – v době, kdy prožívala již ve vyšším věku románek s novinářem Gerdem Heidemannem, se nijak netajila svojí příchylností k nacistické ideologii. Objížděla památná místa spojená s nacistickým řáděním svého otce a jeho krutých kolegů a v okruhu svých známých ráda diskutovala nejen o svém otci, ale také o kmotru, jímž nebyl nikdo jiný než samotný Adolf Hitler.
O jejím životě ve stáří toho není příliš známo, snad jen to, že ještě v roce 2015 bydlila v Mnichově a stále se snažila získat zpět zabavený majetek svého otce. Samozřejmě bez úspěchu. Zemřela v osmdesáti letech v roce 2018 a pochována je na neznámém místě.
Zdroj: Spiegel, Hitlerovy děti: Synové a dcery pohlavárů třetí říše (G. L. Posner)
KAM DÁL: Nacistická ZOO v Buchenwaldu: Dozorci vodili své děti do míst, kde medvědi trhali vězně.
Add new comment