Příběh Alžběty Báthory je dodnes opředen mnoha tajemstvími. Jedni jsou přesvědčeni, že jde o největší ženskou vražedkyni, druzí, že šlo o inteligentní ženu, která zemřela kvůli politickým intrikám. A ačkoliv měla dožít uvězněná v čachtickém žaláři, její ostatky se nikdy nenašly. Se svědectvím hrůzostrašných vražd přitom přišel kněz až o sto let později.
Alžbětě Báthory, hraběnce žijící na přelomu 16. a 17. století, je připisováno až 650 případů vražd mladých panen, v jejichž krvi se měla koupat, aby omladila své tělo a duši. Jenže pravda je zřejmě trochu jiná. V posledních letech se historici snaží pověst Báthoryové očistit. Na málokterou historickou postavu se pohlíží tak rozporuplně.
Překvapivé odhalení čachtické paní
Legendy už si žijí svým životem, a tak už bude navždy spojena s příběhem o mladých pannách, které zemřely pro její touhu po kráse a mládí. Možná bylo vše nakonec jinak. Koneckonců, verzi, která Alžbětu očišťuje, přednesl i film Juraje Jakubiska s názvem Báthory.
Vzdělaná žena mluvila několika jazyky
Alžběta Báthory se narodila v Nyírbáthoru, pocházela z velmi významného uherského rodu. V 15 letech se provdala za hraběte Ference Nádasdyho, který měl nejen hodnotné majetky, ale také nepopiratelný politický vliv. Na tehdejší poměry byla Alžběta velmi vzdělanou ženou, která plynně hovořila několika jazyky – anglicky, maďarsky a latinsky. Hraběti porodila pět dětí, dvě však krátce po porodu zemřely. Po smrti svého manžela se trvale usadila v Čachticích.
Měla dívky mučit, vraždit a koupat se v jejich krvi. Začalo to prý tehdy, když ji služebná česala a nechtěně ji píchla hřebenem do hlavy. Alžběta dívku dvakrát udeřila, a když si všimla své kůže potřísněné krví, pocítila prý obrovskou úlevu. Také si všimla, že je místo najednou pevnější a bledší. Získala tak dojem, že si koupelí v krvi udrží věčné mládí.
Evita Perónová neměla klid ani po smrti. Rakovinou zničené tělo cestovalo po světě
Thurzó odmítl Alžbětu mučit
Legenda praví, že na ukrutnost hraběnky přišel zástupce krále Juraj Thurzó, který nečekaně vtrhl na zámek a v podzemních prostorách našel umučenou dívku. Prý to bylo na příkaz krále Matyáše II., kdo ho však o zločinech informoval, není jasné. V jiných místnostech měl najít další dvě zbídačené, ale živé ženy. Ihned Alžbětu uvěznili v podzemí hradu a její služebnictvo bylo převezeno do sídla králova zástupce.
Proběhl bleskový pětidenní soud, a to bez účasti Alžběty, ačkoliv o ni několikrát žádala, v čemž ji podpořili i další šlechtici. Thurzó měl také odmítnout obvyklý způsob výslechu – mučení obviněných. Dokonce o to měl žádat i velvyslanec krále, který byl k procesu vyslán. Jak tomu tlaku Thurzó odolal, není jasné.
Ostatní obvinění údajně svalovali vinu právě na Alžbětu, která nebyla přítomna. Jeden z nich ji dokonce obviňoval z pokusu o vraždu uherského krále. Měla prý přimíchat jed do pečiva, které bylo podáváno během Vánoc. Král tam v roce 1609 na Vánoce skutečně byl. Evangelický kazatel Ponický Alžbětu obvinil také z kanibalismu, žádný důkaz ale nepředložil. Mezi svědky byla i jistá Anna, která tvrdila, že Alžběta zavraždila její desetiletou dceru a poté jí ani nedovolila podívat se na její mrtvé tělo.
Vladimír Menšík: Naposledy se poklonil publiku a odešel zemřít
Upálení za živa pro dvě služebnice
Tělesně postižený Ján Ujáry řekl, že pět žen pochoval v jedné jámě, dvě v zahradách a další dvě, které zabila Dorota Szentés, na hřbitově. Svědectví přítomných byla však značně problematická. Někteří o zvěrstvech jen slyšeli, další řekli, že jim o tom řekl někdo další. Alžběta měla mít seznam se 650 jmény, nikdo však neprokázal, zda se nejedná například o seznam poddaných, kteří neplní své povinnosti, případně cokoliv jiného. Navíc se seznam jako takový nikdy nenašel.
Porota na základě výpovědi 13 svědků odsoudila Alžbětiny služebnice Ilonu Ió a Dorotu Szentés k upálení zaživa na hranici. Ještě předtím jim měl kat kleštěmi vytrhat všechny prsty. Ján Ujáry byl odsouzen k smrti stětím a později byl spálen. Katarinu Beneckou soud pro nedostatek důkazů osvobodil, na hranici však skončila Eržika Majorová, aniž by byla vyslýchána. Šlo o bylinkářku, která Alžbětu léčila a o které kolovaly zvěsti, že se spojila s ďáblem. Prý byla nejkrutější ze všech.
Jiří Hrzán se zabil uprostřed natáčení. Nebyl to jeho první pád z velké výšky
Opravdu Alžběta vraždila?
Alžběta byla odsouzena k doživotnímu žaláři na čachtickém hradě, což bylo zakomponováno do žaloby. Další obvinění vypověděli, že obětí mohlo být 37 až 80. Králi Matyáši II. se to však nelíbilo a požadoval obnovu procesu. To se snažil Thurzo zvrátit, jeho vysvětlování však postrádalo logiku. Nejčastěji se zmiňovalo, že trest byl „mírný“ s ohledem na zásluhy jejího zesnulého manžela.
Alžběta zemřela ve věku 54 let. Traduje se, že tu noc hodně zpívala a modlila se. I proto dodnes kolují spekulace, že zemřela vlastní rukou. Neunesla tíhu spáchaných činů? Nebo se snad nikdy ničeho takového nedopustila a šlo o čin zoufalé ženy, které nesnesla nespravedlnost? Nikdy nebyla souzena, skutečný počet obětí není znám.
Tehdy řádila mohutná bouře a lidé spekulovali, že sám Lucifer si přišel pro novou duši. Její ostatky se nikdy nenalezly. A pravda zůstává zahalena tajemstvím...
Zdroj: zcu.cz, kriminalistika.eu, ČSFD, dotyk.cz, reflex.cz
KAM DÁL: Martin Zounar a život plný nesnází: Postižení chodidel, útěk otce i naprosté vyhoření.
Add new comment