Někdo výhodným sňatkem získá tři domy v Praze, jiný velké konto v bance a další pohodovou ženu. Alexeji Čepičkovi dopomohl sňatek s jedinou dcerou prezidenta Klementa Gottwalda k úspěšné politické kariéře, která však pro dost lidí znamenala jen zmar, ústrky a bezpráví.
Alexej Čepička jako vystudovaný právník původně pracoval v Ostravě coby advokátní koncipient. Prošel i koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. Po skončení druhé světové války pak působil jako předseda městského národního výboru ve svém rodném městě - v Kroměříži. Možná by se jeho život ubíral zcela jiným směrem, kdyby se výhodně neoženil s jedinou dcerou Klementa Gottwalda.
Láska jako trám, nebo sňatek z rozumu?
Marta Gottwaldová se svým rodičům narodila ještě za svobodna. Když jí bylo osm let, oženil se Klement Gottwald s její matkou a dále se věnoval své politické činnosti v komunistické straně. Roky utíkaly jako voda a z Klementa Gottwalda se v červnu 1948 stal první dělnický prezident, zatímco jeho jediná dcera Marta tři roky předtím zakončila studium historie na Moskevské státní univerzitě a získala titul PhDr.
Stihla se i poprvé vdát za jugoslávského komunistu Djurdjevice. Pak nějaký čas žila s Bedřichem Geminderem, který byl později popravený v procesu s Rudolfem Slánským, než se podruhé vdala. Jejím vyvoleným se tentokrát stal kroměřížský rodák Alexej Čepička. Do jaké míry to byl sňatek z lásky, se lze jen dohadovat. Jedno je však jisté, díky příbuzenství s Gottwaldem získal JUDr. Alexej Čepička řadu atraktivních politických postů a s nimi také velkou moc.
Bartolomějská noc řeholníků: Tajná akce StB znamenala obrovské škody na kulturním dědictví národa
Proč se stal symbolem komunistické zvůle?
Když se řekne Alexej Čepička, pamětníkům 50. let minulého století se vybaví hlavně likvidace klášterů a mnišských řádů nebo neblaze proslulé PTP aneb pomocné technické prapory, byl totiž otcem myšlenky jejich vzniku. A osobně řídil politické procesy s odpůrci komunistů, v nichž padaly ortely smrti.
Alexej Čepička zastával významné politické funkce - ministra spravedlnosti v letech 1948 až 1950, ministra národní obrany od roku 1950 do roku 1956. Zároveň byl také náměstkem vlády a předsedou Státního úřadu pro věci církevní. Kariéru udělal také v komunistické straně, kde se stal členem jejího ústředního výboru.
Jeho politická hvězda svítila jen několik let
Příbuzenství s prezidentem Gottwaldem Čepičku vyneslo strmě vzhůru. Když však ten náhle v roce 1953 po návratu ze Sovětského svazu zemřel, pohasla také Čepičkova hvězda a následoval jeho strmý politický pád dolů. V roce 1956 byl totiž odvolán ze všech významných stranických funkcí a uklizen na místo předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci.
Rok 1963 byl dokonce ve znamení Čepičkova vyloučení z komunistické strany, a to kvůli nezákonnostem, jichž se dopustil v padesátých letech. Dopad na samé dno byl pro Alexeje Čepičku trpký a důsledkem bylo pak jeho psychické zhroucení i infarkt, které ho postihly. Závěr jeho života byl docela smutný, dožil veřejností zcela zapomenutý v sanatoriu v Dobříši. Tam dokonce ještě zažil i Sametovou revoluci a pád komunistické strany v roce 1989. Do jaké míry však všechny události vnímal, je těžké posoudit, protože trpěl Alzheimerovou chorobou, jež jeho mysl zatemnila.
Add new comment