Horace de Vere Cole byl člověk, který se nezalekl vůbec ničeho, pokud měla být výsledkem podařená recese. A tak se jednoho dne rozhodl přelstít dokonce britské Královské námořnictvo a jako do všeho ostatního, i do této akce se obul s veškerou vehemencí. Podařilo se a nejen kapitána vlajkové lodi Dreadbought pak dlouho budily noční můry…
Doba před internetem byla jistě svým způsobem idyličtější než dnes, kdy o každé události i na druhém konci světa víme snad dřív, než se skutečně stane. Také jsme zvyklí vídat tváře známých osobností, které si kdykoliv a doslova kdekoliv “vygooglíme”. V roce 1910 bylo ale všechno mnohem složitější, a tak vlastně ani není divu, že se Horaci de Vere Cole podařil doslova husarský kousek. Chtělo to notnou dávku odvahy a přátele, kteří byli ochotni podílet se na vtipu, který je mohl stát i několik let ve vězení. Místo vězení se ale dostali na titulní stránky novin.
Slyšeli jste ten vtip, jak Pepíček vítá babičku na návštěvě? Jeho bezelstnost je přímo vražedná
Nic není nemožné
Horace de Vere Colea byl známý jako recesista, pro kterého žádná akce s vtipným koncem není natolik nerealizovatelná, aby se do ní nepustil. A jednoho dne ho zkrátka napadlo, že si opravdu zblízka prohlédne vlajkovou loď britského Královského námořnictva, zbrusu novou HMS Dreadbought. Právě tu, která byla britskou novinkou a nedobytnou chloubou. Jak se na ni dostat? Jiní by na to mohli jít potají, připravit plán a pokusit se potajmu dostat na její palubu. Jenomže Honace de Vere Colea byl z jiného těsta. Razil teorii, že legrace za to stojí, a tak se svými přáteli sehrál divadlo, za které by se nemuseli stydět ani nejlepší herci. Co se mu podařilo?
Návštěva, kterou nelze odmítnout
Coleovi nahrála doba a určitá naivita tehdejších lidí, vycházející z pramalého množství dostupných informací. Jak vlastně vypadají lidé ve vzdálených zemích orientu? Rozhodně nosí turbany, to je jisté - a pak? Mají snědou tvář, snad až téměř černou, a také oblečení je jiné, než na jaké byli lidé v Evropě zvyklí. A právě na takovou strunu zahrál tenhle recesista, který se nazalekl skutečně ničeho. A nemířil nijak nízko. Rozhodl se zinscenovat návštěvu samotného habešského krále a jeho rodiny. Mohl by si někdo dovolil před takovou delegací zabouchnout dveře, byť by se jednalo o tajemstvím opředenou supermoderní vojenskou loď? Ukázalo se, že předpoklad byl správný. Nikdo na nic takového nepomyslel.
Nejdivnější sporty na světě. Poker s rozzuřeným býkem i extrémní žehlení
Cestu otevřel jeden falešný telegram
A tak se skupinka čistokrevných Evropanů s načerněnými tvářemi a turbany na hlavách poměrně bez problémů a dokonce s poctami, náležejícími jen těm nejvýše postaveným osobnostem, dostala na palubu. Je ale logické, že taková delegace nemohla přijet jen tak znenadání. A tak nedlouho před tím, než se zvláštní skupinka objevila na molu, dostal kapitál lodi zfalšovaný telegram, v němž mu tajemník ministra zahraničí návštěvu oznamoval. Samozřejmě šlo o podvrh, ale kapitán nepochyboval. Jméno bylo správné a k ověření mnoho možností neměl. Navíc - proč by to dělal? Nechal tedy naleštit všechno, co se na lodi mohlo blýskat, uklidit i poslední kus případného nepořádku, který by snad posádka mohla mít v kajutě, a všechno bylo připraveno k uvítání Jeho výsosti prince Makelena z Abbysinie s doprovodem.
Hrajte, přijíždí habešský princ!
Jak takový habešský princ cestuje? Jistě důstojně… A tomu bylo nutné dostát. Cole dokonce pro tuto příležitost nechal vypravit zvláštní vlak, který dovezl skupinku namaskovaných recesistů z Londýna do přístavu Weymouth, kde loď kotvila. Na nádraží v přístavu na Jeho veličenstvo čekali vojáci, děti s květinami, hudba hrála, lidé provolávali slávu. Nikdo se na nic neptal, nikdo nepochyboval. Zdá se to neuvěřitelné? Jistě že ano, také to k neuvěření rozhodně je. Přesto se to skutečně stalo.
Státní pocty i smyšlená vyznamenání - a pak noční můra
“Habešané se tak bez problémů a se všemi myslitelnými poctami dostali na loď, tu si podle svého plánu důkladně prohlédli, vojáky odměnili smyšlenými státními vyznamenáními a beze spěchu odjeli zpět na nádraží a připraveným vlakem do Londýna. Ve Weymouthu zajisté zanechali úžasný pocit. Ten se ale brzy proměnil ve zděšení a noční můru, konkrétně ve chvíli, kdy se v deníku Daily Mirror objevila fotografie “habešské delegace” a podrobné vylíčení lsti, kterou se nezvaní hosté na palubu dostali. A trest? Vlastně žádný - byla to přece chyba velení lodi, že tak slepě důvěřovalo jedinému falešnému telegramu. Měl by dnes někdo odvahu na takový kousek? A bylo by vůbec možné jej uskutečnit?
Zdroj: en.wikipedia, Muzeum of hoaxes
KAM DÁL: Císařpán František Josef I. a jeho bratři: pavlačová drbna, výstavní arcivévoda a milovník přírody
Add new comment