Kdo by neznal jméno Karla Gotta? Zpěvák, ale i výtvarník a herec, "Božský Kája”, by se 14. července dožil 81 let. Zemřel 1. října minulého roku po dlouhém boji s leukémií, ale lidé si jeho hlas připomínají dodnes a jistě budou i dále. Co ale o Karlu Gottovi většinou nevíme? Kdo podle něj řídí svět a za co všechno mohou temné síly?
Nikdo asi nebude dlouho pátrat v paměti, aby si vzpomněl, kdo byl Karel Gott. Vítěž dvaačtyřiceti Zatých slavíků a zpěvák, který prodal více než 50 milionů alb, se do paměti lidí jednoduše zapsat musel. Zvlášť když za svoji kariéru nazpíval kolem dvou a půl tisíce skladeb a znali jej nejen lidé v naší republice, ale byl jedním z těch, kteří se svým uměním dostali i za její hranice - a to již v době před listopadovou revolucí. A přitom mohlo být všechno jinak, kdyby se mu splnil sen z mládí a mohl studovat výtvarnou školu. Místo toho ale nakonec nastoupil do učení v ČKD a začal zpívat. Až později vystudoval operní zpěv na konzervatoři.
Elektromontér Gott
Po vyučení začal elektromontér Karel Gott častěji zpívat po klubech a v roce 1958 dokonce zvítězil v první soutěži, tehdy šlo ještě o soutěž amatérskou. Byl to ale impuls a mladý zpěvák se po dalších dvou letech rozhodl pověsit montérky na hřebík a věnovat se už jen zpěvu. Vyplatilo se to… Přišla doba twistu, malých divadel a právě tam našel to nejlepší uplatnění, i díky působení v divadle Semafor se začal zapisovat do srdcí svých posluchačů. Prvnm singlem, který nahrál, byla píseň Měsíční řeka.
Michal Malátný z Chinaski: Před padesátkou jsem si konečně srovnal život
Na půl roku do Vegas
Rok 1967 přinesl první koncerty se skupinou Ladislava Štaidla, píseň Trezor, cenu Bratislavská lyra i sedmiměsíční angažmá v Las Vegas. Byl to úspěšný rok, ale stále to byl jen začátek kariéry. Vzestup jeho slávy pokračoval i v sedmdesátých letech, ale škraloupem na jeho umělecké pověsti se stal podpis Anticharty v roce 1977. Ocenění Zaloužilý umělec, které v tom roce získal, tak mnozí přičítali spíš jeho loajalitě k systému, ačkoliv o jeho umění nebylo pochyb. Karel Gott později konstatoval, že to byl jediný možný způsob, jak zůstat u zpěvu.
Konec v roce 1990?
Patrně největšího úspěchu se božskému Kájovi dostalo v osmdesátých letech, a to jak v Československu, tak i v Německé spolkové republice, v Sovětském Svazu, ale i v Asii. Mělo to být také poslední desetiletí jeho hvězdné kariéry. Rok 1990 si stanovil jako konečný pro pěveckou dráhu, jak ale sami víme, svoje rozhodnutí nakonec změnil a zpíval až doslova do konce života, jen s menší přestávkou v roce 2015, kdy se u něj již objevily zdravotní problémy. Ještě při příležitosti svých 80. narozenin ale vydal album Jdi za štěstím, které - jak jinak - slavilo velký úspěch.
Složitá politika
Rozporuplnější než jeho pěvecká kariéra byly pro mnohé jeho postoje politické. Zatímco v roce 1971 se “opozdil” v návratu ze zahraničního turné, o šest let později se stal jednou z tváří Anticharty a odmítl se podepsat pod petici Několik vět. Spekulovalo se také o jeho spolupráci s tajnou bezpečností, k čemuž měl být donucen dokumenty, vypovídajícími o jeho údajném exhibicionismu v mládí. Obě tyto informace ale vždy popíral. Na druhou stranu byl to právě Karel Gott, který v době listopadové revoluce zpíval na Václavském náměstí státní hymnu a kdo oceňoval význam Václava Havla…
Charismatický Jiří Adamíra až do smrti miloval ženu, která se za něj nechtěla provdat
Konspirační teorie
Zajímavější a méně známou částí života Karla Gotta jsou jeho vyjádření ke konspiračním teoriím, které v mnoha případech podporoval. Vysloužil si tak například bronzový Bludný balvan za mnohá konstatování, která se objevila v knize Jak to vidí Gott z roku 1992. Tady se čtenáři například dozvědí, že v souladu s Nostradamovými předpověďmi, které Karel Gott uznával, se v roce 2000 měla k Zemi přiblížit neznámá planeta a odklonit zemskou osu, čímž mělo nastat tání ledovců, moře zatopit některé státy a třídenní zatmění Slunce mělo způsobit další zemětřesení. Zastával názor, že přírodní katastrofy způsobuje negativní myšlení lidí a že některé jsou dokonce způsobené pro to, že se to hodí určité skupině lidí. Rozhodně nezavrhoval teorie o iluminátech, když pro Lidové noviny v roce 2001 uvedl, že podle jeho mínění řídí svět “vysoké nadstátní kruhy, tak zvaní ilumináti nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po mysticko-okultní organizace.”
Ať si Karel Gott myslel o světě i o politice cokoliv, jistotou zůstává, že jeho hlas a jeho písně těšily generace posluchačů a těšit je budou díky moderním technologiím i dále.
KAM DÁL: Radkin Honzák: Děti potřebují pevné mantinely a jistotu, ne kecy o devětadvaceti pohlavích
Add new comment