Krutý osud slavné kuchařky Rettigové: Doplatila na obezitu a stát se na ni vykašlal

Česká kuchyně, talíře plné dobrot. To se většině z nás vybaví při vyslovení jména Magdalena Dobromila Rettigová. Stojí za ní ale i drsný příběh plný zvratů a dramatických událostí. I její smrt měla do romantických představ dobrotivé kuchařky hodně daleko. Buď jak buď, patří mezi nejvýznamnější postavy naší gastronomie.

Osobně se stýkala s vlastenci, s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími. S mnoha vlastenci vedla korespondenci
Osobně se stýkala s vlastenci, s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími. S mnoha vlastenci vedla korespondenciFoto: Picryl/Public Domain Mark 1.0

Královna českých kuchařek Magdalena Dobromila Rettigová je zcela pochopitelně vnímána jako jedna z důležitých postav národního obrození. Stala se vychovatelkou dívek, a to v mnoha oborech. V hospodaření, vaření, domácích pracích, ale také v české literatuře. Konzervativní řád domácnosti, který už dnes tolik neplatí, měl tehdy pro české dívky obrovský význam. Ona sama však byla napůl Němka. Kdy se v ní probudila česká hrdost a proč její život skončil tragicky? 

Nešťastné dětství

Velmi brzy Magdaleně zemřel otec a její matka k ní neprojevovala příliš horlivého citu. Po smrti své sestry se s matkou přestěhovala z rodných Všeradic do Plzně. Odmala bylo evidentní, že Magdalena je velmi inteligentní. Do školy však nastoupila až v deseti letech. Rodinný přítel Eugenius Frank ji však vedl k četbě a katolické víře. Výchova byla vedena v němčině a Magdalena do svých osmnácti let neuměla mluvit česky. 

Když se Rettigová přestěhovala do Prahy, velké město ji očarovalo. Zároveň musela u tety prací přispívat na živobytí. Starala se o domácnost a pomáhala matce vydělávat peníze. Zásadní pro ni bylo setkání s jejím budoucím manželem. 

Obrozená Češka

Byť byla její maminka české národnosti, žila do svých osmnácti let jen v německojazyčném prostředí. Zlomové pro ni tedy bylo setkání s budoucím manželem a českým buditelem, spisovatelem, právníkem a překladatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem. Svatba se odehrála v roce 1808 a její matka z toho nadšená nebyla. Očekávala, že si Magdalena vezme majetkově zajištěnějšího muže. 

Radní Rettig v ní probudil národnostní cítění a z Magdaleny se velmi rychle stala aktivní buditelka národa. Manžel jako právník zastával v průběhu času pozici radního v několika českých městech, a to zejména ve východních Čechách. Ve všech působili společně. Posledních 11 let žili v Litomyšli. 

Svoboda k práci

Na tehdejší poměry a konzervativní přístup v hierarchii muže a ženy měla Magdalena velkou volnost, která rozhodně nebyla samozřejmostí. Emancipovaná Rettigová tak mohla naši kulturu obohatit několika řádky literatury, ale hlavně byla aktivní v rámci výchovy dívek.

Byť šlo primárně o hospodaření v kuchyni a domácnosti, vždy se nezapomnělo také na intelektuální rozměr života. Literatura a hudba byly nedílnou součástí její aktivity vůči neposkvrněným a nevzdělaným dívkám. Předčítala jim z knih a také jim je půjčovala domů. 

Vedla společenský salon, kterému říkala kafíčková společnost. Její aktivita přerůstala i do chodu měst, kde nějakou dobu bydlela. V Ústí nad Orlicí vedla knihovnu a v Litomyšli prosadila vyčištění studánky a postavení altánu. Psala do časopisu Květy, pořádala literární setkání, kde recitovala básně a stýkala se s největšími vlastenci té doby, kterými byli František Palacký, Josef Jungmann a Pavel Josef Šafařík. 

Smutný konec

Poslední momenty života Magdaleny Dobromily Rettigové nebyly rozhodně šťastné. 26. července 1844 jí zemřel milovaný manžel. Muž, který jí dal na svou dobu nečekanou svobodu a prostor se realizovat. Zemřel na služební cestě, příčinou smrti bylo selhání plic. 

V té době sedmdesátiletý Rettig trpěl bolestmi a otoky nohou, a tak v posledních letech nepracoval tolik, aby si rodina byla schopna ušetřit nějaké finanční prostředky. Co zbylo, šlo na pohřeb a hrobku. Rettigové nezbylo téměř nic a musela zažádat o vdovský důchod. 

Na peníze však čekala téměř celý rok, stát se na ni v podstatě vykašlal. Úředníci měli zřejmě na vše dost času, což se v mnoha případech zachovalo až do dnešních dní. A tak poslední měsíce života nežila šťastně a v pohodlí. Navíc ji trápila morbidní obezita. Zemřela tak velmi brzy po svém manželovi v pouhých šedesáti letech. Důvodem bylo selhání jater. 

Zdroj: redakce, Český rozhlas, Česká televize

KAM DÁL: Jak na ta nejlepší grilovaná žebírka? Kuchař prozradil pár triků pro stoprocentní úspěch.

Add new comment

Plain text

  • No HTML tags allowed.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Lines and paragraphs break automatically.
Schvalovací proces
Čeká na editaci