Desítky a desítky komediálních i vážných rolí, hodiny smíchu i scény k zamyšlení - to všechno zanechal ve filmových archivech herecký mistr Vladimír Menšík. Mohli bychom si tedy myslet, že ho známe opravdu dobře. Přitom měl ale tajemství, které neznal téměř nikdo a policie by se o něj jistě zajímala. Co byl ochotný udělat pro dřívější odchod do důchodu?
O tom, že si Vladimír Menšík své křestní jméno, pod kterým ho známe, vybral na radu Vlasty Buriana sám, ví asi většina jeho obdivovatelů. Když se budoucí nenapodobitelný komik a herec narodil do rodiny Menšíkových, dali mu rodiče jméno Vladislav. To by ale pravděpodobně podle krále komiků nemělo v hereckém světě ten pravý zvuk. Dnes už neposoudíme, jak velký vliv mohlo mít těch několik písmen na jeho kariéru, ale podle talentu a schopnosti bavit všechny kolem sebe můžeme tušit, že by se jistě prosadil i jako Vladislav.
Vlastimil Brodský život ukončil sám. Třetí osudovou lásku ztratil při natáčení Noci na Karlštejně
Pomohla mu nedbalá úřednice
Změna jména není u umělců nic neobvyklého a možná bychom se divili, o jak častý krok jde. Vladimír Menšík ale zašel mnohem dál a důvody, které ho k tomu vedly, jsou opravdu podivné. Stalo se to v šedesátých letech a podvod, který se s hercem táhl až do konce života, umožnila nepečlivá úřednice, která mu vydávala nový občanský průkaz. Nedbalý rukopis umožnil poměrně snadno změnit nedopsanou číslici 9 na konci letopočtu v datu narození na čtyřku. Vladimír Menšík se tak jedním drobným tahem pera stal o pět let starším.
Dříve do důchodu...
K čemu mohla taková změna posloužit? Zatímco jiní by byli spokojenější s pocitem, že jsou o pár let mladší, Menšíkovi takový posun vyhovoval. Usoudil totiž, že s vyšším věkem přijde také dřív důchod. Jestli by si původně mohl někdo myslet, že jde jen o krátkodobý žert, další roky tuhle teorii bezpečně vyvrátily. Herec svoji mystifikaci, o níž prakticky nikdo neměl ani tušení, dotáhl až do samého konce a s novým věkem žil až do konce svého života.
Kdo by pochyboval?
O tom, že by nemělo být datum narození pravé, nikdo neměl důvod pochybovat. Menšíkovi jistě nahrála i doba, tedy roky před internetem. Dnes by se něco takového mohlo stát jen velmi těžko. Druhá polovina minulého století byla ale k takovým "vtípkům" mnohem shovívavější a provést něco podobného bylo přece jen jednodušší. Navíc - kdo by pochyboval, když se jednalo o tak známou a oblíbenou osobnost. Nepochybovali ani úředníci v prezidentské kanceláři.
Neuvěřitelné honoráře Jaroslava Marvana: Za jeho měsíční plat by mohly hospodařit dvě desítky rodin
Výročí, k němuž mu gratuloval prezident, se nedožil
I když šlo Menšíkovi podle všeho původně hlavně o časnější důchod, ukázalo se, že s výročími, která slavil o pět let dříve, než na ně skutečně došlo, se pojily i další momenty, z nichž jednoho se ve skutečnosti vlastně vůbec nedožil. Prvním ze zmiňovaných okamžiků bylo předávání titulu zasloužilého umělce, který herec obdržel v roce svých “padesátin”, tedy už v pětačtyřiceti letech, aniž by kdo něco tušil. O deset let později, tři roky před svojí smrtí, pak Vladimír Menšík dostal blahopřejný dopis od tehdejšího prezidenta republiky Gustáva Husáka. Nejvyšší představitel naší socialistické republiky mu v něm v roce 1984 gratuloval k šedesátým narozeninám. Znovu o pět let dříve. Jaké to muselo být překvapení, když se za tři roky zjistilo, že Menšík zemřel bohužel ve svých pouhých 58 letech.
KAM DÁL: Poprava mrtvého muže: tělo Olivera Cromwella vykopali z hrobu, aby mu mohli dva roky po smrti setnout hlavu. Proč?
Add new comment