Cesta z koncentračního vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka vedla pro uvězněné pouze jedním směrem, a to přes plynové komory a kremační pece. Kdo se pokusil o útěk, byl hlídkou SS zavražděn. Touha vězňů po životě však byla silnější než strach z postihu, který ve výsledku znamenal stejně jen to, co každého vězně beztak čekalo - smrt. Jedním z těch, kteří měli více štěstí, byl i český vězeň židovského původu Vítězslav Lederer.
Osvětim-Březinka patřil k těm koncentračním táborům, kde počet uprchlých vězňů byl poměrně vysoký. Celkem se o útěk pokusilo 802 vězňů, z nichž pouze 144 bylo úspěšných, ostatní byli na cestě za svobodou zabiti. Vězňové, kteří zůstali v táboře, byli obvykle potrestáni tzv. stáním, kdy celé dlouhé hodiny museli stát nehnutě v pozoru v prostoru mezi bloky a někteří tento způsob mučení zaplatili svým životem.
Do Osvětimi a zpět: Děly se v koncentračních táborech zázraky?
Láska za ostnatým drátem
Vítězslav Lederer se do Osvětimi-Březinka dostal transportem z terezínského ghetta v prosinci 1943, když se předtím po vzniku Protektorátu Čechy a Morava zapojil do odbojového hnutí. Jeho osud byl tak zpečetěný a čekala ho jistá smrt po boku ostatních vězňů v některé z plynových komor.
V té době pracoval v Osvětimi jako dozorce dvacetiletý SS-Rottenführer Viktor Pestek, o němž později vězni vypověděli, že se k nim choval slušně a humánně na rozdíl od jiných. A protože láska kvete všude, zamiloval se Pestek do jedné z židovských vězenkyň Renée Neumannové a snažil se jí a její rodině co nejvíce ulehčovat vězeňský život v táboře.
Plán na útěk z lágru
Píše se duben 1944 a Rudá armáda je na vítězném postupu Evropou. Možná, že Pestek tušil, že jako pomocník nacistů se bude muset jednou zodpovídat ze svých činů. V hlavě mu proto vznikl plán, jak pomoci některému z vězňů při útěku z tábora a zároveň zachránit svoji milovanou Renée. Možnost útěku nabídl dvěma vězňům, kteří ji ale ze strachu z provokace odmítli.
Nádraží Bubny bylo místem, odkud se jezdilo na smrt. Tisíce Židů už se nevrátily domů
Už předtím se totiž stalo, že některý příslušník velení SS takto oslovil vězně, zlákal ho k útěku, aby ho při činu následně zabil a získal za to odměnu. Když plán útěku Pestek předložil Ledererovi, ten po prvotním zaváhání nakonec souhlasil.
Plán útěku vymyslel Pestek a také ho celý připravil. Pro Lederera obstaral esesáckou uniformu, bicykl, finanční hotovost a potřebné dokumenty. Zařídil si s předstihem u svých nadřízených dovolenou, takže byla omluvena jeho nepřítomnost v táboře. Zjistil i heslo pro průchod táborovými hlídkami, aby měli volnou cestu a nebyli nápadní.
Den D
V den útěku, kterým byl 5. duben 1944, se Vítězslav Lederer převlékl do uniformy SS a vzal si připravené kolo. Projel bránou rodinného tábora, kterou mu už předtím otevřel Viktor Pestek. Společně oba muži prošli kordony a další branou a s použitím hesla bezpečně zvládli i průchod závorou.
Po osmé hodině večerní dorazili k blízké železniční stanici Auschwitz, kde stihli ještě naskočit do odjíždějícího vlaku, kterým se dostali na Moravu. Následně cestovali do Prahy a pak do Plzně. Obstarali si civilní šaty, v nichž byli méně nápadní, a zkontaktovali se s některými z Ledererových známých.
Jak to všechno dopadlo
V Plzni se cesty obou mužů rozdělily - Lederer se vypravil do Terezína, kde o osudu Židů v koncentračním táboře Osvětim-Březinka informoval tamější radu starších. Jejich neočekávaná reakce ho však nemile překvapila, protože mu připadalo, že mu nikdo z přítomných nevěří, a navíc předseda rady starších nařídil o celé záležitosti pomlčet. Za tímto postojem však možná lze shledávat určitou opatrnost a starost o životy 35 tisíc lidí v Terezíně. Až do konce války se Vítězslav Lederer pohyboval v českém odboji a po skončení války žil běžným životem smrtelníka, přičemž o prožitých hrůzách v Osvětimi pořádal přednášky.
Viktor Pestek se pokusil vrátit do tábora v Osvětimi, aby osvobodil Renée Neumannovou. Jeho plán mu však tentokrát nevyšel. Byl zajat, vyslýchán i mučen gestapem přímo v koncentračním táboře a v říjnu 1944 popraven.
Czernin: Popírání holokaustu nemá chránit imunita, o Roznerovi má rozhodovat soud
Add new comment