V průběhu devadesátých let si začalo mnoho rodin plnit sen o bydlení za Prahou, ve vlastním domku se zahradou, dál od rušného shonu velkoměsta. Obce na to ale nebyly připravené.
V 90. letech začal trend, který v menší míře trvá dodnes. Mladé rodiny odchází z Prahy a stěhují se do obcí v jejím bezprostředním okolí. Chtějí mít blízko do dobrých škol a do zaměstnání, zároveň touží po vlastním pozemku, přírodě a klidu menšího města. Takových lidí byly tisíce.
V územních plánech obcí, do kterých se noví obyvatelé stěhovali, byla vyčleněna rozsáhlá zastavitelná území, určená k parcelaci pozemků. Většina tehdejších starostů ale nedomyslela fakt, že předimenzovaná zastavitelná území a s nimi spojená překotná výstavba s sebou ponese i obrovský nápor na infrastrukturu obcí, výstavbu silnic, obchodů a především kapacitu školek a škol.
Léty bobtnající problém
Byli i osvícení starostové, kteří před problémem varovali již dříve. Tlak developerů na výstavbu byl však často silnější než vůle obce, na jejichž území často vznikaly celé nové čtvrti.
V říjnu 2008 se sešli starostové spádových obcí, ve kterých problém nedostatku míst hrozil bezprostředně. Na schůzku byli pozváni zástupci Říčan, Roztok, Vraného, Dolních Břežan, Rudné, Úval, Jesenice, Jílového, Černošic, Hostivic a Velkých Přílep. Účastníci dohodli společný postup, chtěli zpracovat analýzu a komunikovat s krajským úřadem a příslušnými ministerstvy.
Analýza vypracovaná ve spolupráci s ostatními starosty podle veřejně dostupných informací a údajů z jednotlivých obcí byla v březnu 2009 poskytnuta Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje. V dubnu proběhlo na krajském úřadě jednání starostů s Marcelem Chládkem, který v té době působil jako náměstek hejtmana Středočeského kraje. V květnu úředníci informovali starosty, že bude zadána veřejná zakázka pod názvem "Studie rozmístění základních škol v zázemí Prahy". Problém však nijak dále řešen nebyl.
Hrozící kolaps zajištění základního vzdělání
V roce 2012 byla zpracována další analýza, která ukázala na základě konkrétních čísel to, na co starostové dotčených obcí již dávno poukazovali. Hrozí akutní problém se zajištěním školní docházky žáků v oblasti kolem Prahy. V březnu 2012 spojily své síly dva okresy Praha-východ a Praha-západ. O vypracování analýzy a zviditelnění problematiky škol se zasloužili významným způsobem starostové Petra Pecková, Marcela Erbeková a Věslav Michalik. Významnou roli sehrála Místní akční skupina Říčansko.
V analýze byla publikována řada důležitých dat. Dokument konstatoval, že okresy Praha-východ a Praha-západ tvoří nejvýznamnější rozvojové území Středočeského kraje, ale i České republiky - počet obyvatel tu dynamicky narůstá, od roku 2001 téměř o 35 procent. Také ukázal, že ze současných 270 tisíc obyvatel vzroste jejich počet do roku 2020 na 300 tisíc. A konstatoval, že nejde pouze o populační výkyvy, ale o trvalý nárůst. Z vypracované analýzy vyplynulo, že je nutné neprodleně realizovat investice do rozšíření kapacity spádových základních škol. Tehdejší reálná potřeba činila 1 100 tříd. Aktuální stav byl pouze 908 tříd, chybělo tedy minimálně 190 tříd, k tomu tělocvičny a jídelny.
Potřeba miliardových investic
Náklady na rozšíření kapacity byly vyčísleny v řádech desítek milionů a 1,5 miliardy na celý prstenec kolem Prahy. Studie ukázala, že kromě Prahy-východ a Prahy-západ budou mít problém například i Milovice, okolí Brna a podobně. Na základě těchto studií se starostové snažili přesvědčit politiky o vyčlenění prostředků na nové kapacity škol. To se nepodařilo prosadit u Rusnokovy ani Nečasovy vlády.
Nakonec s pomocí poslankyně Věry Kovářové vznikl program, z něhož se začaly dostavby škol financovat. V roce 2015 mohly školy žádat o dotaci do výše 30 miliónů. V současnosti se starostové dotčených obcí pokoušejí získat větší objem peněz, z nichž by financovali výstavbu nových škol. Po téměř deseti letech nezájmu a nečinnosti krajských a ministerských úředníků se konečně v roce 2015 začalo něco dít.
Add new comment