Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. V letech 2000 až 2014 ztratily ledovce v Alpách 17 procent své ledové hmoty, což je v absolutních číslech 22 kilometrů krychlových. Obzvlášť postiženy jsou v tomto ohledu švýcarské Alpy.
Vědci ve studii zkoumali poprvé celé alpské pohoří, nikoliv pouze jednotlivé ledovce či regiony. Využili při tom snímky z radarových satelitů a vytvořili trojrozměrné modely povrchu země, které pak zkombinovali s fotografiemi pořízenými optickými satelity. Tím mohli změřit rozlohu ledovců i jejich tloušťku. "Výhodou je, že lze takto posuzovat celkový objem ledovců," uvedl geograf Christian Sommer.
Nejhůř je na tom Švýcarsko
Nejvyšší ztráty ledu byly zaznamenány u ledovců ve švýcarských Alpách. „Mají největší ledovcovou plochu a současně největší tempo odtávání,“ řekl Sommer. V nižších polohách odtaje povrch Aletschského ledovce, největšího v Alpách, každoročně o pět metrů. „V nejvyšších polohách Centrálních Alp se naopak zdá, že ledovec ještě neodtává,“ říká Sommer.
Tuk se jich bojí jako čert kříže. Potraviny, které ho zničí jednou provždy
Zcela jinak je tomu v okrajových částech Alp, kde badatelé zaznamenali ústup ledovců i ve vyšších polohách. „Vypovídá to o tom, že okrajové oblasti budou prvními regiony, které budou v budoucnu bez ledu,“ tvrdí Sommer.
Nejen hory, ale i řeky...
Data podle něj umožnila posoudit vývoj většiny z téměř 4 000 alpských ledovců. Dovolují také předpovídat objem odtátého ledu v letních měsících, což je pro mnoho zemí důležité z hlediska zásobování vodou či získávání elektrické energie. „Má to i dopady mimo alpský prostor, neboť to ovlivňuje vodní režim některých velkých evropských říčních systémů s původem v Alpách,“ dodává vědec.
KAM DÁL: Nejzáhadnější případ polistopadové kriminalistiky. Zmizení mladé dívky je stále bez odpovědí.
Add new comment