Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína, v místech nad halami. Trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl. Potvrdil to vedoucí týmu archeologů Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity. Muzeum romské kultury chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.
Muzeum vyhlásí 14. října krajinářsko-architektonickou soutěž na podobu památníku v Letech u Písku. Vítěz by měl být znám v červnu 2020. Novinářům to řekla vedoucí oddělení památníků holokaustu Muzea romské kultury Monika Duždová. Památník by se měl začít stavět v roce 2021, areál chce muzeum otevřít v roce 2023. Na stavbu má příslib milionu eur (25,8 milionu Kč) z norských fondů a půl milionu eur (13 milionů Kč) na expozice a aktivity.
"V areálu vepřína se nachází největší část tábora, vně vepřína zasahuje možná deset procent. Teď je to naprosto jednoznačné, vyplynulo to z našeho výzkumu, a zároveň překvapivé zjištění je, že velká část tábora nebyla zničena. Trosky se zachovaly velice dobře dodnes, jsou překryté navážkami," řekl Vařeka. Archeologové zkoumali travnatý prostor nad halami.
Czernin: Popírání holokaustu nemá chránit imunita, o Roznerovi má rozhodovat soud
Jasno bylo už dříve
Velice překvapivé je, že archeologický výzkum jednoznačně prokázal, že v době, kdy se začal vepřín budovat, musely být trosky tábora viditelné na povrchu, zdůraznil. "Ještě v 70. letech tábor, jeho pozůstatky, půdorys, základy, některé spálené konstrukce, to muselo být viditelné na povrchu. Naše zjištění potvrzují také letecké snímky, v té době tajné, které pořizovala československá armáda," řekl Vařeka.
Do odpadní jímky, kterou archeologové odkryli, byly při likvidaci tábora v roce 1943 naházeny trosky, části konstrukcí. Tábor zničili okupanti tak, že ho zapálili. "V jímce jsou také předměty vězňů jako součásti oděvů, obuvi i několik drobných šperků," řekl Vařeka.
Vepřín v 70. letech stavěl Společný zemědělský podnik živočišné výroby Písek. Archeologové dělali první sondy u vepřína v roce 2017. Tehdejší majitel, firma Agpi, jim nepovolil výzkum v areálu. Do konce roku 2020 by měl být vepřín zbouraný. Demolice a průzkum budou stát 111 milionů Kč.
Našly se hroby
Archeologové zjistili, že při stavbě hal vepřína byla část tábora zničena, dělníci ji odbagrovali v druhé polovině 70. let. "Ovšem zemina včetně trosek části tábora byla navezena na přilehlou louku a navážky zakonzervovaly velkou část tábora," řekl Vařeka. V západní části vepřína odhalili archeologové dřevěné domky, dva dodatečně přistavěné velké, měly kamenné podezdívky, někdy jen cihlové podklady. Zachovalo se i zázemí tábora jako prádelna, umývárna, stáj, dezinfekční stanice a odpadní jímka.
Archeologická senzace v Jižní Americe. Našly se 1 400 let staré lodě
Letos v září našli archeologové v Letech hroby jednotlivců. Odkryli hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let, hrob novorozence, našli i sedm hrobových jam. Podle pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních.
"Výzkum dokázal, že existence tábora na tomto místě opravdu byla. Romové, veřejnost i politici nebudou teď moci vyvrátit to, co bylo dokázané. Vnímám to (výzkum) velmi pozitivně," řekla Duždová.
Historie místa
Vepřín se stavěl od roku 1972 a měl rozlohu 7,1 hektaru. V 90. letech v něm začala podnikat firma Agpi. V 13 halách měla 13 000 prasat. Loni stát areál koupil za 450,8 milionu Kč. Provozovatelem je Muzeum romské kultury.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1 308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 600 Romů. Podle expertů nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
Když je sběratelství vášní: Hans-Peter Porsche a jeho sbírka aut a modelů v bavorském Angeru stojí za návštěvu
Add new comment