V úvahách mnoha lidí se objevuje myšlenka, že ruského prezidenta Putina někdo zabije, provede palácový převrat a tím ukončí krveprolití na Ukrajině. Je s podivem, že tuto myšlenku hýčkají i mnozí analytici, přestože je asi tak stejně pravděpodobná, jako že na Kreml spadne meteorit.
Myšlenky na pád Putina vystřídaly několik variant. Nejprve se čekalo povstání nespokojených Rusů, kterým se nebude chtít umírat v nesmyslné válce a kterým bude chybět západní styl života. Nestalo se, Rusové nespokojení s válkou jsou buď ve vězení, nebo za hranicemi Ruska. Společnost je zfanatizovaná, válečná hysterie je díky až absurdní propagandě vybičovaná na maximum. Ulice Putina nesvrhne, to je naprosto jasné.
Dalším želízkem v ohni měli být oligarchové, kteří kvůli sankcím přišli o své vily, jachty a miliardy. Jenže ani oligarchové nevypadají, že by byli ochotní cokoliv proti Putinovi podniknout. Dost možná se jim válka nelíbí a skřípou zuby nad ztraceným majetkem, ale to není dostatečná motivace pro něco tak smrtelně nebezpečného, jako je státní převrat. Když máte dvacet miliard a o deset kvůli sankcím přijdete, je to mrzuté, ale pořád máte deset miliard, což na pohodlný život stačí.
Plukovník chce zabít Vůdce
Zbývá jediná položka na seznamu – armáda, potažmo tajné služby. Tady je dobré se podívat do historie, kde se dá najít vhodná paralela. Tou by mohl být pokus o převrat v nacistickém Německu v roce 1944, kdy se hrabe Claus Schenk von Stauffenberg pokusil zabít Hitlera. V té době už byla válka prohraná a Německo bylo v beznadějné situaci. Jakákoliv budoucnost Německa s Hitlerem znamenala jen další utrpení, nekonečné zástupy mrtvých a hořkou porážku. Stauffenberg nebyl generál, ale pouhý plukovník.
Viděl válku zblízka (v Tunisku přišel v boji o oko) a měl velmi dobrou představu, jaké hrůzy se dějí na frontě a jakou převahu má nepřítel. Měl dost odvahy na to, aby se postavil do čela spiknutí, které sahalo k mnoha vysokým generálům armády a především, aby na sebe vzal těžké břemeno spáchání atentátu. Na poradě v Hitlerově bunkru odpálil bombu, ale Hitler díky šťastné náhodě přežil. Nechal ihned popravit Stauffenberga i dvě stovky dalších spiklenců, ať už skutečných, nebo domnělých, mezi nimi byl například i slavný Erwin Rommel (ten byl přinucen spáchat sebevraždu).
Puč bez vojska nemá smysl
Tady je důležité si uvědomit, že Stauffenberg nebyl sám a jeho akce byla součástí velkého plánu. Zásadní roli v něm hrála Záložní armáda, obrovské vojenské uskupení určené k potlačování vnitřních nepokojů a revolucí. Bez takové jednotky byl jakýkoliv pokus o převrat odsouzený k nezdaru.
Stauffenberg a jeho spojenci měli po Hitlerově smrti převzít moc právě díky stovkám tisíc těchto záložních vojáků. Pokud by chtěl někdo provést převrat v Rusku, nepochybně by potřeboval pomoc nějaké významné vojenské síly (pokud je vojska málo, tak to dopadá špatně, jak ukázal neúspěšný puč v Turecku v roce 2016).
Je otázkou, zda by se Stauffenbergovi převrat podařil, i kdyby dokázal Hitlera zabít. Mohlo dojít k občanské válce, pokud by se z fronty stáhla velká část armády, je pravděpodobné, že minimálně jednotky SS by se se situací nesmířily. Puč mohl být utopen v krvi a Německo by s Gőringem nebo Himmlerem v čele dál mohlo vést válku. Pokus o převrat v Německu v roce 1944 byl sice dobře připraven, ale ani ten nejlepší plán nemůže počítat se vším. Za chyby se v tomto případě platí životem.
Putin je chráněn lépe než Hitler
Situace v dnešním Rusku je ještě mnohem složitější. Putin žádné porady štábu, kam by mohli chodit frontoví plukovníci s bombami v aktovkách, rozhodně nepořádá. Bezpečnostní opatření jsou maximální, o tom, kde se Putin nachází, ví zřejmě úplné minimum lidí. Jak nedávno informovala média, Putin nechal vyměnit tisícovku lidí ze svého personálu právě z obavy o svou bezpečnost. Když se šel klanět rakvi s mrtvým Vladimirem Žirinovským, fotky odhalily, že nesměla být přítomna ani čestná stráž.
Putin je bývalý agent a nedá se předpokládat, že by starost o svou bezpečnost podcenil. V armádě i tajných službách probíhají rozsáhlé čistky, generálové jsou propouštěni nebo končí ve vězení. V takové situaci se těžko dá spoléhat na nějaký zázračný palácový převrat. Rusko si na svého Stauffenberga bude muset počkat a je otázka, jestli se vůbec někdy dočká.
Zdroje: mirror.co.uka, timesofizrale.com, nypost.com, dailysabah.com
KAM DÁL: Putin v mnohém skutečně připomíná Hitlera, oba diktátoři mají mnoho společného.
Add new comment