Vědci už vědí, proč se vrací rakovina. Tohle totiž dělají mrtvé buňky

Léčba rakoviny, jako je chemoterapie, má za cíl zabít nádorové buňky. V podstatě je donutí k sebedestrukci. A imunitní systém má následně za úkol zbavit se „mrtvol“. „Dá se říct, že se v podstatě scvrknou a následně zemřou v procesu, který se nazývá apoptóza. Méně často také dochází k jiné formě buněčné smrti, té se říká nekroptóza,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz MUDr. Jaroslav Pečenka. Ale co se stane s těmi rakovinnými buňkami poté, co byly zabity?

Lidské tělo se skládá z přibližně 60 bilionů buněk a v každém z nás se pak nachází okolo 200 000 rakovinných
Lidské tělo se skládá z přibližně 60 bilionů buněk a v každém z nás se pak nachází okolo 200 000 rakovinnýchFoto: Depositphotos

Když rakovinné buňky zaniknou, jejich membrány se obvykle naruší, jak k tomu dochází při apoptóze. „To je forma programované buněčné smrti, která odstraňuje nepotřebné nebo poškozené buňky z těla. Jakmile jsou molekulární spínače, které spouštějí apoptózu, ‚zapnuty‘, umírající buňka se smrští a kousky její membrány se odlomí v ‚puchýřky‘. To způsobí, že vnitřní součásti buněk prosakují ven a přitahují fagocyty nebo imunitní buňky odpovědné za požití buněčných zbytků,“ nastínil pro Čtidoma.cz MUDr. Pečenka.

Buňky mohou bobtnat a praskat

Přivolané fagocyty následně pohltí mrtvé rakovinné buňky a poté je rozloží na menší složky, jako jsou cukry a nukleové kyseliny, molekuly podobné řetězcům DNA. Prostřednictvím tohoto procesu jsou mrtvé rakovinné buňky recyklovány do složek, které mohou být znovu použity jinými buňkami.

V případě apoptózy to obecně platí, k recyklaci dochází spíš, než aby tělo buňky vylučovalo. „Léčbu rakoviny mohou někdy také spustit jiné typy buněčné smrti, jako je nekroptóza, při které buňky bobtnají a praskají, místo aby se zmenšovaly, a fagocyty také účinně pohlcují tento typ umírající buňky,“  řekl Pečenka s tím, že se někdy může stát, že uvolněním úlomků, které podněcují zánět, odumírající rakovinné buňky stimulují růst přeživších rakovinných buněk.

Proč se rakovina vrací?

Tento jev je známý jako Révészův efekt a může pomoci vysvětlit důvody, proč se některé druhy rakoviny po léčbě vrátí. Poprvé byl tento jev pozorován v 50. letech minulého století u myší s nádory. Nedávná studie na myších a buňkách v laboratorních miskách potvrdila, že záření a chemoterapie mohou vyvolat uvolňování prozánětlivých cytokinů, molekul uvolňovaných imunitními buňkami, které vyvolávají zánět, jenž může někdy podporovat růst nádoru. Makrofágy, typ fagocytů, uvolňují tyto molekuly ve snaze bojovat s rakovinou.

Podle studie z roku 2023 vyšlo najevo, že jádra umírajících rakovinných buněk mohou někdy nabobtnat a prasknout, čímž do svého okolí uvolní DNA a další molekuly. U myší mohou tyto molekuly urychlit metastázy i šíření rakovinných buněk.

Tyto studie pomáhají osvětlit roli smrti nádorových buněk na progresu a relapsu rakoviny – výzkum je však stále v relativně raných stádiích a vědci ještě zcela nerozumí důsledkům, které umírající rakovinné buňky s sebou přinášejí. S dalším výzkumem se vědci snaží lépe porozumět biologickým mechanismům, které jsou základem rakoviny, a vyvinout tak účinnější léčbu.

Zdroj: autorský článek s využitím: livescience.com, nature.com, rupress.or, cell.com

KAM DÁL: Kofein je droga a může způsobit vážné zdravotní problémy. Týká se to hlavně některých skupin lidí.

Mrtvé rakovinné buňky náš imunitní systém nemusí zlikvidovat. Révészův efekt může za návrat nemoci

Add new comment

Plain text

  • No HTML tags allowed.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.
  • Lines and paragraphs break automatically.
Schvalovací proces
Čeká na korektora