Tereza už si zvykla, že Jakub doma nepomáhá tolik, jak by si představovala. Byla ráda, že se stará o rodinu a mají se dobře. Až při druhém těhotenství se ale stalo něco, co ji nenapadlo ani v těch nejhorších snech.
Když jsem měla pár týdnů před porodem s druhým synem, začali jsme s Jakubem řešit, kam dáme našeho prvorozeného Aleše. Byl ještě malý, čekala ho oslava druhých narozenin. Jakub ho nikdy nehlídal, a když už si s ním hrál, tak doma. Bál se, že když někam půjdou, neposlechne ho, uteče mu, nebo se mu něco stane. Trápilo mě to, na druhou stranu jsem si ale říkala – co bych vlastně chtěla? Postará se o nás, peníze vydělá. Péče o rodinu je moje starost. To jsem ještě nevěděla, jak báječnou společnici mu seženu – a že to zvládne nad očekávání všech.
Klára (36): Když jsem se dozvěděla, proč si mě partner nechce vzít, nemohla jsem uvěřit vlastním očím
Požádat sestru o pomoc byla osudová chyba
Před plánovaným termínem porodu jsem znovu zkusila Jakuba přemluvit, aby tam byl se mnou. Aby viděl, jak je to náročné, aby byl u prvního momentu, kdy se malý nadechne. Nepovedlo se mi to, nechtěl. Ostatně, nebyl ani u prvního porodu. Občas některé moje kamarádky sdílely, jak dojemné chvíle zažily – a mě to bolelo.
Proto jsem požádala moji mladší sestru Agátu, která se v té době učila na státnice ve škole, zda by mohla přijet, až pojedu do porodnice. Že by pomohla s Jakubovi s Aleškem. „Rozptýlení se mi hodí,“ řekla tehdy. Jenže když mě Jakub skutečně odvezl do porodnice, bylo to naposled, co jsme ještě fungovali jako rodina.
Martina (42): Partner mě bil. Bála jsem se přiznat, proč nemůžu odejít
Jak mi to mohl udělat?
Na druhý den se přišel na našeho syna Honzíka podívat, a zdálo se, že pookřál. „Terko, já ti musím něco říct,“ začal své vyprávění. Vylezlo z něj, že když jsem rodila, dorazila akorát Kristýnka, sluníčko celé naší rodiny. Jenže se spolu opili, slavili a tancovali – až spolu skončili v posteli.
Nikdo, kdo to nezažil, si ani zdaleka nepředstaví, jak tohle ženskou po porodu zraní. Hned z nemocnice jsem odjela bydlet ke kamarádce. K našim jsem nemohla, byla tam Agáta. Alena, moje spolužačka ze střední, měla v domě udělaný byt, který obvykle pronajímali. Teď byl ale volný. Nechala mi ho zadarmo, už jsem tu ale čtyři měsíce a je mi jasné, že to tak nejde donekonečna.
Jakub se od té doby omlouvá. Nebráním mu vídat Honzíka, občas za ním přijede. Dokonce mi už sliboval žádost o ruku, což pro něj do té doby bylo nemyslitelné. Tvrdí mi, že potřeboval upustit páru, protože my už jsme spolu dlouho nespali. Ale jak se na tohle dá zapomenout?
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Terezou
KAM DÁL: Když mi potvrdili cukrovku, vyhledala jsem biologickou matku, vypráví Kristýna. Jenže to neměla dělat.
Add new comment