Méně známé skutečnosti o událostech kolem 17. listopadu 1939 odhaluje nová výstava v Památníku Vojna v Lešeticích na Příbramsku. Pojednává mimo jiné o likvidaci Vysoké školy báňské v Příbrami a odvlečení části studentů do koncentračního tábora. Tyto události jsou málo zmiňovány, připomíná se hlavně obsazení vysokoškolských kolejí v Praze a Brně. Kromě Příbrami si už málokdo vzpomene také na Olomouc, kde bývala teologická fakulta.
Příčinu vidí v tom, že Vysoká škola báňská po válce v Příbrami neměla pokračování a byla přesunuta do Ostravy, která měla ambice stát se novým průmyslovým centrem. "Je otázkou, jestli by se to stalo o dva roky později, kdy se v Příbrami rozjely uranové doly," uvedl autor expozice Josef Velfl.
Studenti moc nechápali
Dne 17. listopadu 1939 uzavřeli nacisté vysoké školy, popravili devět studentských funkcionářů a 1 200 studentů poslali do koncentračního tábora. Záminkou byla série podzimních studentských demonstrací proti okupaci. Velfl připomněl, že v Příbrami se na rozdíl od Prahy 28. října 1939 žádné masové demonstrace nebo projevy nesouhlasu nekonaly. Studenti báňské školy proto vůbec nechápali, proč skončili v takzvané ochranné vazbě. Dokonce si mysleli, že po převozu do Prahy budou propuštěni a zajdou si na fotbal.
Proměna Kralup v centrum vědy a techniky začíná. Na jaké novinky se tak mohu místní žáci a studenti těšit?
"Ti kluci samozřejmě neměli peníze, takže dostat se zadarmo do Prahy pro ně byla obrovská výhoda," uvedl Velfl. Nikdo dlouho netušil, že budou do Vánoc vězněni na Pankráci a že 13 z 16 odvlečených studentů nakonec skončí v koncentračním táboře v Sachsenhausenu. "Všichni přežili, ale ne všichni dostudovali," řekl Velfl. Nacistické represe během války postihly i profesory, z nichž pět za ně zaplatilo životem. Dva z nich spáchali sebevraždu.
Setkal se s hlavními aktéry
Nynější ředitel příbramského hornického muzea Velfl se o události kolem listopadu 1939 na Příbramsku zajímal už na konci 70. let, kdy se mu podařilo setkat se se všemi tehdy dosud žijícími hlavními aktéry. Získal i jejich fotografie, indexy a korespondenci z vězení. "Měl jsem štěstí, že jsem tehdy stihl vyzpovídat i některé z profesorů. Dnes už z nich nikdo nežije," dodal.
Část výstavy v Památníku Vojna, která se otevírá v neděli, je věnovaná také dění z listopadu 1989. Zahrnuje fotografie z klíčových mítinků, zápisy z jednání Občanského fóra a další písemnosti.
Rudý Elvis Dean Reed: Američan, který dobrovolně emigroval za železnou oponu
Add new comment