Tisíce let stará „neprůstřelná vesta“ nedala archeologům dlouho spát. Opravdu mohla ochránit mykénského vojáka v reálné bitvě? Vědci udělali pokus s řeckými mariňáky, kteří do sebe hodiny bušili hlava nehlava v replikách zbroje, která byla v roce 1960 objevena ve východní části poloostrova Peloponés poblíž někdejšího města Mykény. A výsledky byly fascinující.
Zbroj z doby bronzové byla dostatečně pevná, aby ochránila mykénského vojáka v bitvě před 3 500 lety po dobu jedenácti hodin! Tvrdí to nová studie publikovaná v časopise PLOS One. „Něco takového nikdo nečekal. Když jsem se o tomto pokusu dozvěděl, říkal jsem si, že je to hodně nadnesené. Ale nebylo! Výsledky byly reálné, všechna měření byla jasně zdokumentována. Byl jsem z toho v šoku,“ přiznal pro Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec.
Desítky let se přitom archeologové potýkali s tím, zda je brnění, které zahrnuje helmu z kančího klu a oblek složený z bronzových plátů, dostatečně odolné pro boj. Nikdy nebyl nalezen žádný dokument, který by osvětlil, jak si zbroj v boji vedla. „Objevily se i hlasy, že mohlo jít o ceremoniální zbroj. Experiment byl tedy jediné řešení. Na druhou stranu vyrobit přesné repliky není žádná legrace, kterou byste měli hotovou za jeden večer.“
Jak to bylo s Helenou Trojskou? Historka o únosu krásným Paridem jí zachránila život
Dokonalá simulace boje
Odborníci vytvořili repliky brnění pomocí směsi pozlacených kovů, které zahrnovaly měď a zinek, slitinu nejbližší původnímu bronzovému materiálu. Oblek akceptoval přesné rozměry artefaktu a vážil 23 kilogramů, jak vyplývá ze zmíněné studie. A dlouholetý výzkum naznačuje, že teplota v oblasti starověkých Mykén byla během pozdní doby bronzové zhruba 18 až 20 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu mezi 70 a 80 %.
A informace o tom, jak se tehdy válčilo, jsou poměrně přesně zanesené v historických dílech. Zejména pak na stránkách eposu Ilias slavného řeckého básníka Homéra, který popsal zhruba posledních 50 dnů trojské války. Archeologové tak měli vstupní data k tomu, aby mohli simulovat reálný boj.
A aby toho nebylo málo, řečtí vojáci, kteří se pokusu účastnili, neměli pouze dobové brnění. Dokonce dodržovali stravování téměř totožné s tím, jaké měl naordinované mykénský voják během přípravy na bitvu. „Jedli zejména chleba, hovězí maso, kozí sýr, zelené olivy a cibuli a pili červené víno,“ vypočítával Moravec.
Nově objevená planeta by mohla být jako Země. Nebo její zlé dvojče
Mykéňané měli vyspělou techniku
Výsledky pokusu jsou tak i díky tomu velmi přesvědčivé. „Ta zbroj vypadá všelijak. Na první pohled si řeknete, že v tom nikdo nevydrží déle než hodinu. Jenomže to je špatný závěr. Je to naopak velmi kvalitní zbroj, která svého nositele nijak neomezuje v pohybu, a díky tomu je v ní možné bojovat opravdu dlouho. Vlastně dokud nepadnete.“
Archeologové sice nedokázali, jestli ono konkrétní brnění z Dendry bylo někdy v boji, prokázali však, že to rozhodně bylo možné a že určitě nešlo pouze o ceremoniální kousek. „Mykénské zbraně jsou dlouhodobě uznávané jako velmi kvalitní. A právě jejich vyspělá technika mohla být za jejich úspěchem ve Středomoří,“ dodal pro Čtidoma.cz Dalibor Moravec.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Jedním gazíkem jsme obklíčili nepřátelský vůz a zatkli generálního tajemníka.
Add new comment