Vypravit se na Mars a najít alespoň nějaký život – to je sen již několika generací. Ale pozor: ono se to pravděpodobně lidstvu již před padesáti lety podařilo, jenže vědci vlastní nerozvážnou chybou objevený život okamžitě zahubili. Alespoň tak o tom hovoří nejnovější zprávy z odborných kruhů.
Stalo se to již v sedmdesátých letech, kdy NASA vyslala na Mars dokonce dvě vozítka v rámci projektu Viking. Jejich úkolem bylo mimo jiné samozřejmě také hledat to, po čem tolik toužíme – tedy známky tamního života. Podle profesora astrobiologie Dirka Schulze-Malkucha z berlínské technické univerzity se to tehdy dokonce podařilo a ve výsledcích rozborů získaných vzorků marsovské půdy se důkazy o živých organismech skutečně našly.
Měsíc se vzdaluje od Země. Až se od ní odpoutá, může nastat katastrofa
Kde je voda, tam je život. Opravdu?
Co vlastně přelomová a tak trochu i nadčasová mise v sedmdesátých o Marsu zjistila? Místa, která vozítka mapovala, zjevně vykazovala znaky působení vodních toků. Byly objeveny také sopky, které mohly směle soutěžit o co největší podobnost s těmi pozemskými, zvláště pak havajskými. Podle vědců to znamená, že byly vystaveny dešti. A kde je voda, tam lze předpokládat i přítomnost života tak, jak si jej představujeme my tady na Zemi.
Maličkatí Marťánci
A pravděpodobně také ano – v jednom ze zkoumaných vzorků přístroje objevily přítomnost organických látek, tedy takových, jež by svědčily o přítomnosti živých organismů. Šlo sice o jejich chlorovanou formu, ale zkrátka: jiný kraj, jiné formy. Šlo ale pravděpodobně o zjištění tak nečekané, že vědci v první chvíli považovali výsledky za omyl a předpokládali, že jde o látky omylem zanesené do přístrojů ještě na Zemi. Až později byli ochotni připustit, že to tak vůbec být nemuselo a život na Marsu skutečně existuje, i když nejde o zelené mužíčky s tykadly (i když: to, že jsme je zatím nenašli, nemusí být důkaz jejich neexistence).
Našli, zajásali – a utopili...
Všechno živé potřebuje ke svému životu vodu, usoudili tehdy vědci a nechali přístroje, aby vzorky, které byly sebrány z povrchu Marsu, zakáply vodou. Předpokládali totiž, že mikrobi začnou žít intenzivněji a budou uvolňovat více organických látek k rozboru. Jenomže chyba lávky: místo toho došlo k pravému opaku. Proč? Podle profesora Schulze-Malkucha lidé tyhle mikroskopické Marťany zkrátka utopili. „Přirovnal bych to k návštěvě mimozemšťanů, kteří uvidí v poušti bloudit člověka na pokraji smrti. Usoudí, že člověk ke svému životu potřebuje vodu, a tak jej v dobré víře umístí doprostřed oceánu, aby ho zachránili. Ani to by nefungovalo,“ vysvětlil podle serveru Sciencealert profesor svoji domněnku.
Dvacet milionů Sluncí v pohybu: Obří černá díra se bezhlavě řítí vesmírem
Jedna mise za druhou
Mars se již od té doby stal celkem dopravně rušným místem. Jeho povrch brázdila například vozítka Spirit, Opportunity, Curiosity a od roku 2020 také Perseverance. Posledně jmenovaný přístroj dokonce schraňuje cenné vzorky pro jejich budoucí odeslání na Zem. Jen se ještě vědci musí dohodnout, jestli o takový vesmírný „suvenýr“ vlastně stojíme, zvláště pokud je potenciálně možné, že by se v něm přece jen nějaký život mohl objevit. Byl by pro lidstvo přínosem, nebo zhoubou?
Zdroj: Sciencealert, CNBCTV, Allthatsinteresting, wikipedie
KAM DÁL: Vědci viděli, jak bude vypadat tragický konec Země. Určitě bychom u toho nechtěli být.
Add new comment