Na následky chřipky u nás každoročně zemřou až 2 000 lidí. Míra proočkovanosti proti ní se přitom dlouhodobě pohybuje jen kolem 5 %. K tomu máme rovněž tendenci nemoc „přecházet“ a ukončovat léčbu a klidový režim předčasně. Odborníci však varují, že chřipkové onemocnění může mít v takových případech mnohem závažnější průběh. Hrozí například zánět srdečního svalu, který může skončit až nutností transplantace srdce. Nepříjemným komplikacím lze přitom snadno předcházet pomocí preventivních zákroků.
Během září společně se sychravým počasím a nižšími teplotami přichází ruku v ruce také zvýšené riziko respiračních nemocí, jako je nachlazení nebo chřipka. Právě tu mnozí stále považují za banální onemocnění, které nevyžaduje složitější léčbu či prevenci – opak je však pravdou. „Češi berou chřipku na lehkou váhu. Svědčí o tom i dlouhodobě nízká míra proočkovanosti v populaci, která se pohybuje kolem 5 %, u seniorů dosahuje zhruba 20 %. A to i navzdory tomu, že mají pojištěnci od 65. roku věku očkování ze zákona zdarma. Je důležité si uvědomit, že chřipka a komplikace spojené s ní mají každoročně na svědomí téměř 2 000 lidských životů,“ varuje MUDr. Jakub Zápeca, kardiolog z EUC Kliniky Zlín.
Počet nakažených covidem stoupá. Má smysl nechat se očkovat? Odpovídá epidemiolog Maďar
Jak poznám, že jde o chřipku?
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění dýchacích cest, které se v Evropě projevuje především v zimních měsících. Její průběh může být u některých pacientů bezpříznakový. „Zda se zdravotní potíže projeví, závisí především na imunitě nakaženého. Zpravidla pacient pocítí nástup chřipky velmi rychle. Mezi první příznaky patří vysoká teplota, bolest v krku či kašel. Postupně se přidávají zimnice, bolest hlavy, únava až malátnost, nevolnost a bolest svalů a kloubů,“ vysvětluje MUDr. Jakub Zápeca, kardiolog z EUC Kliniky Zlín.
Běžně by chřipka měla trvat od sedmi do deseti dnů. Ve vzácných případech však může mít i mnohem těžší průběh. Tím je ohrožena především riziková skupina obyvatel, tedy senioři, těhotné ženy, děti nebo lidé s chronickým onemocněním. „Chřipku mohou provázet vážné zdravotní komplikace. Spadá mezi ně zánět ledvin, středního ucha, svalů, nosních dutin, míchy nebo mozku. Dále může dojít k oběhovému selhání, u pacienta se může rozvinout zápal plic a také zánět srdečního svalu, osrdečníku a pohrudnice. Ve vážných případech může neléčená chřipka spolu s komplikacemi, které jí provází, způsobit i smrt pacienta. Riziko dále stoupá u lidí s oslabenou imunitou,“ upozorňuje MUDr. Zápeca.
Když chřipka „sedne na srdce“
Některá virová onemocnění mohou způsobit také poškození svalů. Ubránit se jim nemusí ani ten nejdůležitější – srdce. „Chřipkový virus dokáže v ojedinělých případech vyvolat zánět srdeční svaloviny. Riziko vzniku zánětu srdce neboli myokarditidy stoupá v případě, kdy pacient chřipku opakovaně přechází a léčba netrvá dostatečně dlouho. Myokarditida je sice poměrně vzácnou komplikaci chřipky, o to je však nebezpečnější,“ říká kardiolog MUDr. Zápeca.
Světový zabiják číslo jedna: Srdeční cévní onemocnění může za třetinu všech úmrtí na zemi
Rozvoj zánětu srdce vyvolaného chřipkou může být velmi rychlý, ale i pozvolný. Mezi příznaky myokarditidy patří zrychlený puls i bez fyzické námahy, bolest na hrudi či bolest svalů. Dále se mohou projevit problémy s dýcháním, kašel, nechuť k jídlu a otoky nohou. Pro zánět je charakteristická také únava a nepříjemné pocity na hrudi způsobené poruchou srdečního rytmu. „Myokarditida je velmi závažná komplikace chřipky, která musí být od počátečního stádia léčena v nemocnici absolutním klidem na lůžku a léky. Po úspěšné léčbě je nutné, aby byl pacient dlouhodobě sledován. K běžnému životu se může začít vracet jen velmi pozvolna,“ upozorňuje MUDr. Zápeca z EUC Kliniky Zlín a dodává, že léčba myokarditidy nemusí být vždy účinná. V takových případech obvykle nezbývá jiné řešení než transplantace srdce.
Zdraví na prvním místě
Podceníme-li prevenci a péči o organismus v průběhu chřipkového onemocnění, zaděláváme si na vážné potíže. Nejúčinnějším způsobem, jak se proti této vysoce infekční nemoci bránit, je očkování – to kromě sníženého rizika onemocnění poskytuje ochranu i před těžkým průběhem chřipky, čímž pomáhá předcházet závažnějším komplikacím.
Nejvhodnější doba pro očkování je během podzimu – ideálně ještě před začátkem chřipkové sezóny. Správnou činnost srdečního svalu si rovněž lze nechat ověřit pomocí laboratorního vyšetření .
Zdroje: redakce, citovaný lékař, evropavdatech, Česká lékařská komora
KAM DÁL: Životu nebezpečné otoky signalizují srdeční selhání. Otékat mohou i plíce.
Add new comment