Smrt je bohužel součástí, lépe řečeno koncem života každého z nás. Ať už věříme v posmrtný život a nesmrtelnost duše, nebo nikoliv, jedno je jisté - naše tělo tím okamžikem ztrácí svůj význam a je třeba jej pohřbít. I v tomto oboru se v posledních letech najdou novinky, nad kterými zůstává rozum stát…

Pryč jsou ty doby, kdy se většina pohřbů odehrávala uložením těla zesnulého do hrobu nebo hrobky. V současné době se podle statistik pohřebních ústavů stále zvyšuje procento zájemců o zpopelnění těla zemřelého příbuzného. Co si přáli sami zemřelí, se již nedozvíme, i když lze předpokládat, že se většina pozůstalých drží přání toho, kdo navždy odešel. Ostatně o oblibě kremací svědčí také počet členů Společnosti přátel žehu, kterých je více než 16 tisíc.
Když Češi oslavují svoje hrdiny až po smrti. Václav Havel by nevěřil svým očím
Kremace - a co dál?
Ani „obyčejná“ kremace a následné uložení urny na hřbitově ale dnes není jedinou možností. Rozšířeny jsou rozptylové i vsypové loučky, ale stále větší zájem mají lidé také o rozložitelné urny, které umožní vzkříšení nového života například zasazením stromu poblíž urny. Někteří pozůstalí dokonce pořizují i speciální automatické květináče, které nabízejí podobný proces v domácích podmínkách.
Biologická kremace
Skutečnou novinkou v pohřbívání zesnulých je tak zvaná biologická kremace, kde je tělo namísto ohněm rozkládáno působením chemikálií a tlaku. Mnozí považují takový způsob za ohleduplnější. Pozůstalým je pak předána místo urny s popelem nádoba s čirou a zcela sterilní tekutinou. Pravdou ale je, že se tato metoda zatím pomalu ujímá za oceánem a v evropských podmínkách se bude prosazovat asi jen těžko a pomalu.
Státní pohřby pro prezidenty. Nikdo jiný tu čest zatím neměl, nakonec ani Gott
Nechali byste se zkompostovat?
Stejně tak v USA uvažují o dalším, možná trochu kontroverzním způsobu pohřbívání, který je založen na principu kompostování. Zákon, který jej ve Washingtonu umožní, vstupuje v platnost v tomto roce. Tělo se ve speciální nádobě a za správných podmínek rozloží na humus během jednoho měsíce. Pozůstalým je potom předán biologický materiál, který mohou využít například k vysazení stromu. Kromě určitého etického, ekologického i energetického hlediska jde o významnou úsporu místa na hřbitovech, kterých hlavně ve větších městech a v hustě obydlených státech rychle ubývá.
Přímý přenos z pohřbu
Zvláště v Anglii je také již velmi rozšířená možnost sledovat pohřeb příbuzného nebo známého v přímém přenosu na internetu. Kaple a smuteční síně bývají vybaveny příslušnou technikou a na žádost pozůstalé rodiny zahájí vysílání. V době, kdy jsou členové rodin často rozeseti doslova po celém světě, jde o velmi dobrou službu.
Jiný kraj…
Japonci, jako i v mnoha dalších oborech, mají i v pohřbíhání svých mrtvých mnohé zajímavosti. Přeplněnost krematorií v hlavním městě například přivedla místní podnikatele k zajímavé myšlence vybudování hotelu pro zemřelé. V jedné budově tak je možné nalézt pokoje pro pozůstalé, stejně jako místnosti, v nichž je umístěna rakev s nebožtíkem. Tak je možné dočkat času, kdy půjde zemřelého nechat zpopelnit. Je třeba ale poznamenat, že tento nápad vychází z tamního zvyku, kdy zesnulý „čeká“ na kremaci doma. To je ale možné jen krátkou dobu. V době, kdy jsou čekací lhůty na volný termín v krematoriu poměrně dlouhé, je nutné vytvořit pro uchování těla vhodné podmínky, kterých doma není možné dosáhnout.
Elektronický hřbitov
Ve stejném státě, tedy v Japonsku, lze očekávat využití nejmodernějších technologií prakticky všude - proč ne tedy i pohřbívání? A tak se tady můžeme setkat i s elektronickými hřbitovy, které si lze představit jako několikapatrové budovy, v nichž je dostatek místa na stovky pomníčků s urnami. Pozůstalí vejdou do uzavřené místnosti a speciálním kódem si „přivolají“ urnu se zesnulým. Po jejich odchodu je pomníček automaticky uložen zpět na své místo.
Hřbitovy pro pejsky už nejsou lacinou kuriozitou. Lidé kvůli svým miláčkům udělají cokoli
Add new comment