Vánoce jako doba obžerství. Kam zmizela tradice půstu a odříkání?

Vánoční svátky jsou v posledních letech hlavně o jídle. Když skončí nákupní horečka a pod stromečkem je dostatek dárků, začne se zvesela plnit lednice a později žaludky. Pryč je doba půstu. Původní tradice jsou jen mlhavou vzpomínkou utopenou v litrech oleje smažených řízků.

tradice vánoce kuč

V dnešní uspěchané době se už zapomíná na tradice. Něco, co bylo v minulosti běžnou součástí naší kultury, je dnes skoro zapomenuto. Vánoce se tak v posledních desítkách let omezily na zábavný program v televizi, bohatou nadílku pod stromečkem a únavným výběrem jídla, které každému rok co rok zvedne váhu o několik kilogramů.

Lití olova a rozříznuté jablíčko jsou jen směšnou a vzdálenou ozvěnou původních tradic. Jak vypadaly Vánoce v minulosti a čím je dobré se inspirovat, abychom nezapomněli, odkud rostou naše kořeny?

Největší mechanický betlém na světě: Posedlý sen o jesličkách, který vznikal 60 let

Být postěn

Doba adventní byla vždy spojená s obdobím půstu a odříkání. Tradice se dotýkala nejenom lidí, ale také zvířat. Slavnostně prostřený štědrovečerní stůl obsahoval položky, které měly symboliku k uplynulému roku a pro člověka měly znamenat více než jen nekonečný talíř dobrot.

Pekáče plné cukroví, litry smaženého oleje a kilogramy masa se tak bezhlavě dostaly do popředí našich vánočních tradic, aby původně skromně prostřený stůl byl dnešním jedlíkům pouze k smíchu.

Co se jedlo?

Ono zlaté prasátko je stále nenápadně na Štědrý den připomínané jako symbol původní postní tradice našich předků. Místo “obžerství” se tak občerstvovalo velmi skromně. Celý den se často nejedlo vůbec, a když už se podával oběd, tak se maximálně jednalo o kubu, ovocný kompot (muzika) nebo nějakou řídkou polévku. Jediné, co připadalo v úvahu, byla vánočka a štola.

I přes postní charakter svátku hospodyně vařily od rána. Vařila se čočka, rybí nebo hrachová polévka a pekl se zmiňovaný kuba z krup a česneku. Ten, kdo vydržel do večeře neujídat a vyčkal postně až k slavnostní večeři, mohl vidět zlaté prasátko.

Středověká pověra zlatem symbolizovala odchod zimy a samotné prase je příslibem hojnosti a prosperity. V minulosti však lidé nevěřili jen na prasátko, ale zjevoval se jim např. kohout, beránek nebo telátko.

Vlci nejenom v pohádce. Proč se do Česka vrací divoké šelmy?

Prostřený stůl

Štědrovečerní večeře mohla začít, až když se na obloze objevila první hvězda. Skladba pokrmů byla široká a každý měl svou nezanedbatelnou symboliku. Stejně tak byla velmi podstatná výzdoba stolu. Na levém rohu byl vždy odložen chléb, aby měla rodina v následujícím roce co jíst. Druhý roh zase patřil slamněnému košíku s plody pole, pro lepší úrodu.

Na třetí roh stolu se odkládaly peníze, aby rodina žila v blahobytu a na posledním čtvrtém rohu byla připravena miska pro zbytky od jídla, které se následně podávalo dobytu a slepicím. Celou rodinu pospolu držel vánoční řetěz, který byl umístěn okolo celého stolu. Od večeře se odešlo až v momentě, kdy měli všichni dojedeno.

Černý kuba v hlavní roli

Štědrovečerní tabule o mnoha chodech měla být zárukou hojnosti na příští rok. Kromě hrachové a čočkové polévky, sušeného ovoce, pukance s mákem, nákypu s houbami, ale taková ryba zcela chyběla.

Až v 19. století ji najdeme na vánočním jídelníčku, protože dříve byla postním pokrmem. Původně se kapr konzumoval v úpravě na černo. Ve smažené formě se k nám dostal z Vídně a mezi lid se rozšířil díky regulaci jeho ceny.

Další dominantou, která u nás v minulosti byla zcela neznámá a dnes je neodmyslitelnou součástí Vánoc, je bramborový salát. Ten se v české kuchyni objevuje až během druhé světové války a pochází pravděpodobně z Ruska.

Jako hlavní pokrm byl však v minulosti podáván pečený černý kuba, který je dnes spíše jedním z mnoha jídel, kde vévodí smažená hitparáda. Když budete prostírat a nakupovat potraviny na štědrovečerní tabuli, myslete na zvyky z minulosti, protože v nich je obsažené skryté kouzlo Vánoc. Mějte tedy dostatek luštěnin, aby jste si zabezpečili zvelebení rodinného majetku.