Přechod z vedra do klimatizované místnosti často znamená zátěž i pro zdravého člověka. Natož pak pro ty, kteří mají nemocné srdce. Kardiologové proto jasně říkají: V létě nic nepodceňujte, buďte opatrní a nepřeceňujte své síly. Co je tedy nejdůležitější a jakých věcí se raději vyvarovat?
Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky představují pro kardiaky nebezpečný mix, což vyplývá například z této studie. Lidé s nemocným srdcem by měli v horku omezit fyzickou zátěž, vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla.
„U nemocných s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky, může velká ztráta tekutin pocením vést k velkým poklesům tlaku spojeným s nevolností a slabostí. Je proto dobré dbát na dostatečnou hydrataci,“ vysvětluje předseda českých kardiologů prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. Důležité je také se vhodně, tedy ne příliš teple, obléci.
Extrémní vedra: Vlhká teplota nad 35 stupňů je pro člověka nebezpečná. Neupotíme to, říká klimatolog
Pozor na klimatizaci
Od tropických teplot dokáže kardiakům – stejně jako zdravým lidem – na chvíli ulevit klimatizace, ale ti, kdo mají potíže se srdcem, ji musí používat s větší rozvahou. „Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují, rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by proto neměl být větší než 7 °C. Pobyt v přechlazené místnosti může způsobit kromě typické rýmy a ucpaných dutin i závažnější potíže. Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot jejich stav rychle zhoršit,“ doplňuje kardiolog.
Na dovolenou informace v angličtině
Lidé s nemocným srdcem by měli na svůj zdravotní stav myslet i při plánování dovolené. „Pacienti by si měli být vědomi, že kvalitní lékařská péče není všude samozřejmostí. A s ohledem na to vybírat destinace, kde je zdravotní systém v dobré kondici. Do kufru je dobré si přibalit papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině,“ říká prof. Linhart a dodává: „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven.“
Bouřky a nemocné srdce
Do jaké míry ovlivňují změny tlaku a počasí kardiovaskulární systém? Mohou způsobit větší počet infarktů? Tyto otázky si kladou odborníci neustále. Podle prof. Linharta se ale kardiaci českých bouřek bát nemusí: „Prudké poklesy i vzestupy atmosférického tlaku sice vliv na vyšší četnost infarktu mají, ale hlavně v podzimních a zimních obdobích. Česká republika zatím nepatří k zemím s tak vysokými teplotními maximy v létě.“
Jak zařídit, aby vám v letním oblečení nebylo horko: Klíčem je materiál, ale jaký je ten správný?
Nepřeceňujte síly, se sportem opatrně
V horkých letních dnech je i krátká procházka namáhavá. Lidé s nemocným srdcem by tak větší fyzické výkony měli odložit na chladnější dny. Lékaři při vyšších teplotách doporučují vynechat náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne.
Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani při dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Platí to i v případě, že má pacient pocit, že mu léky nedělají dobře. Některé přípravky mohou totiž při náhlém vysazení vést k prudké a nežádoucí reakci organismu,“ dodal prof. Linhart.
Zdroje: prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., thelancet.com, nih.gov
KAM DÁL: Hyperhidróza je problém. Jak na nadměrné pocení a co může znamenat, vysvětluje lékař.
Add new comment